Tad Williams, návrat ztraceného autora

Americký spisovatel Tad Williams patří ke klasice fantasy žánru a mezi jeho nejslavnější knihy patří určitě trilogie Jasný osten, Žal a trn. Celá série, nesoucí podtitul Trůn z dračích kostí, se v nedávné době dočkala nového vydání, na něž navázal i román Srdce ztraceného. Touto knihou se autor vrátil do svého světa téměř po třiceti letech a odehrává se půl roku po událostech knihy Věž zeleného anděla.

Srdce ztraceného je kniha, která patří do zažitého univerza. A svým příběhem, i když vedlejším, navazuje na ten rozsáhlejší. Nabízí se tak otázka, zda tuhle knihu mohou číst i čtenáři, kteří teprve Tada Williamse začínají poznávat. To nám osvětlí v samotném úvodu sám autor, kde v poznámce doporučuje novým čtenářům přečíst jako první krátkou esej, nacházející se na konci knihy. V této eseji čtenáře lehce seznámí s fungováním jeho světa, včetně rozdělení bájných lidí na Sithy a Norny.

Zápletka knihy je pak velice jednoduchá – dvě strany barikády, které mezi sebou vedou odvěkou bitvu se střetly na dalekém a mrazivém severu. Jedna strana se ukrývá v horách, druhá se snaží dostat dovnitř. Příběh sám o sobě pak vypráví hned několik vypravěčů, což dělá z malého rozsahu knihy komplexnější útvar. Válka je totiž jedna věc a události okolo ní, ta druhá. A právě tyhle malé vsuvky, které sledujeme prostřednictvím obou stran, ukazují válku v tom hlubším měřítku. 

Kniha vám tak nenabídne několikastránkovou bitvu plnou udatných bojovníků. Spíše naopak. Srdce ztraceného zobrazuje marnost a únavu. Všudypřítomný strach a zbytečnost. Beznaděj a víru v dobrý konec a návrat domů. O to víc jsou pak tyhle pocity a myšlenky umocněny díky strohé, lehce melancholické atmosféře, která číší téměř z každé stránky. Vyprávěčů je tu ale mnoho, stránek málo a najít si vztah ať už k jedné nebo druhé straně barikády je těžké. O něco těžší je pak i orientace v příběhu pro nové čtenáře, především co se detailů týče. Jako samostatný útvar kniha ale funguje slušně.

Srdce ztraceného patří mezi klasickou fantasy a tak není ochuzeno o akční scény, velké ztráty nebo intriky. Máme tu lehký nádech nadpřirozena a celkově je všechno vyprávěno rychle, bez zbytečných odboček. Na ty tu totiž není místo. Autorův styl je převážně plný popisů a detailů. Umí slušně budovat atmosféru a už po prvních stránkách je každému jasné, že svůj svět má vymyšlený do sebemenších podrobností. S čím se může kniha potýkat je to, že Williams pochází ze „staré školy“, a jeho vyprávění nemusí tak úplně sednout dnešnímu čtenáři. 

Tad Williams se pomalu ale jistě začíná opět dostávat do povědomí českých čtenářům, což v květnu dokázala i dlouhá fronta na podpis na veletrhu Svět knihy. A je to potřeba. Je potřeba více kvalitní a epické fantasy literatury. Vracet se ke starým a zažitým klasikům, protože díky nic můžeme číst tu dnešní novodobou fantastiku.

Tereza Vršková

Sdílet

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *