Kdo by rád nečetl strašidelné pohádky? Každý se jednou za čas rád bojí a děti jakbysmet. Znám to moc dobře z letních táborů, kdy si sami vyprávějí strašidelné historky a když jim chceme číst pohádky, tak si vybírají ty nejstrašidelnější. Jenže ne všechny pohádky bývají strašidelné. Jiří Žáček vybral a převyprávěl ty nejlepší a nejstrašidelnější pohádky ze všech koutů světa. Najdeme tu příběhy z Irska, Ruska, Francie i Litvy. Jednotlivé pohádky doprovází krásné ilustrace od Adolfa Borna, které potěší nejedno oko.
Některé z nich znáte určitě – Karkulku, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Otesánka, Sedmero krkavců. Vedle nich stojí příběhy z cizokrajných sbírek, které určitě poznají ti, kteří někdy otevřeli třeba ruské, anglické nebo francouzské pohádky. Já osobně jsem měla radost, když jsem se shledala se svou oblíbenou anglickou Parádnicí Sally, ruskou Babou Jagou a Kostějem Nesmrtelným a francouzským Modrovousem. Je hezké mít takhle pohromadě strašidelné pohádky ze všech koutů světa, aby si člověk mohl jen vybrat a neotevírat více knih.
Jiří Žáček ke knize navíc přimíchal své osobní kouzlo, vše převyprávěl věrný předloze a zároveň sám sobě. Vždy mě bavily jeho rýmy, které se objevují i tady – nijak pohádkám neubližují, naopak umožňují jim lépe splývat z úst a člověk může více kouzlit s hlasem, když chce děti postrašit před spaním. Někde je drobně pozměněn konec, ale vůbec to není na škodu. Ostatně, pohádky se vždy tradovaly ústně a každý vypravěč si je lehce přibarvil podle svého.
Jak jsem již zmiňovala, pohádky jsou doprovázeny nádhernými ilustracemi. Díky nim čtete ještě s větším potěšením, neboť každá otočená stránka odhalí nový obrázek. Adolf Born patří mezi mé nejoblíbenější ilustrátory, tudíž jakákoli kniha pyšnící se jeho obrázky, mě už předem uchvátí. Když už si nebudete chtít číst, určitě si jen tak rádi prolistujete knihou a prohlédnete si ji. Já bych ji na pultu knihkupectví určitě jen tak neminula.
Chystám se s knihou na tábor, kde budu číst dětem před spaním. Rozhodně se nebojím, že by z toho neusnuly. Zase tak strašidelné pohádky nejsou. Ale jsou hezky čtivé a já se při nich bavila. Kdokoli má doma malého dobrodruha, který pod postelí hledá strašidla, určitě by mu měl sem tam nějakou z těchto pohádek přečíst. Je to i skvělá příležitost porovnat, čím se kde v dávných dobách lidé strašívali a jak se pohádky různí podle národních tradic.
Hodnocení: 90 %
Autorka: Markéta Frydecká
Napsat komentář