Milovat neznamená vlastnit toho druhého

Píše se rok 1940. Ellen Parrová se jako dobrovolnice stará o opuštěné děti. Hledá jim náhradní rodiny a bezpečný domov. Své poslání miluje, ale přesto se snaží zůstat nad věcí a neprojevovat city. Všechno ale změní setkání s hnědookou brunetkou Pamelou.

Anglická spisovatelka Frances E. Liardet se narodila během druhé světové války, a jak sama říká, tato doba se stala ústředním tématem jejích knih. Frances vystudovala tvůrčí psaní a arabštinu, a než začala sama publikovat, přeložila několik knih z arabštiny. Do světa literatury vstoupila v roce 1994 románem The Game, který posbíral řadu žánrových ocenění. Aktuální román Musíme být statečné vyšel v roce 2019 a my v něm zavítáme na anglický venkov během bojů druhé světové války.

Hlavní hrdinkou příběhu je dvacetiletá Ellen Parrová. Ačkoliv ji mnozí považují za dítě, je už rok manželkou místního mlynáře a nezištně pomáhá dětem, které ve válce přišly o rodiče. Ellen je nadmíru praktická, a málokdo ji podezírá z toho, že by toužila po vlastních dětech. Ostatně, s tím i vstupovala do manželství. Její manžel je mnohem starší než ona a ve válce utrpěl zranění, které mu znemožňuje mít děti. Ellen si kdysi prošla peklem a nyní svůj život zasvětila pomoci válečným sirotkům.

Kdybyste se Ellen na začátku knihy zeptali, jak je na tom s dětmi, odpověděla by vám bez váhání, že nijak netouží stát se mámou. Jenomže osud si s ní krutě pohraje. V prázdném autobuse najde promrzlé pětileté děvčátko, které si pamatuje jen to, že poslední noc strávilo se svou matkou v hotelu. Ellen si vezme Pamelu k sobě, a i když ji rozum varuje, aby byla opatrná, srdce se rozhodne jinak. Mezi Ellen a Pamelou pomaličku vzniká pouto a Ellen si zoufale přeje, aby u ní Pamela zůstala už navždycky. Po několika letech se ale na scéně objeví dívčin otec a nastává drama.

Tam, kde jiné romány z války končí, Musíme být statečné teprve začíná. Ellen považuje Pamelu za svou dceru a dívka si neumí představit jiný život než po boku Ellen. Ellen si uvědomuje, že by měla být rozumná, ale copak to jde? Příbuzní Pamely je od sebe odtrhnou, a oběma tak zanechají na duších šrámy, které nedokáže vyléčit ani čas. Román Musíme být statečné je silný příběh o tom, že i láska může bolet a že milovat neznamená vlastnit milovanou osobu. Příběh je oslavou nekonečné rodičovské lásky a zároveň dojemným příběhem o lidech, kteří se našli, když to vůbec nečekali. S emocemi budete jako na houpačce a doporučuji vám připravit si zásobu kapesníků.

Frances Liardet má pochopení pro všechno lidské a z jejího textu je znát, jak moc si váží života a svých bližních. Z příběhu sálá neuvěřitelná člověčina a pokora. To, co by u menších autorek mohlo lehce sklouznout v kýč, Liardet proměnila v laskavý humor. Musíme být statečné je čtivý historický román a zároveň poselství pro všechny čtenáře. Díky téhle knížce si uvědomíte, co je opravdu důležité a na čem skutečně záleží. Po přečtení přehodnotíte své postoje a začnete si vážit věcí, které jste dosud považovali za samozřejmé. Musíme být statečné je na první pohled nenápadná knížka, která má ale schopnost změnit vás k lepšímu.

Veronika Černucká

Napsat komentář