Kdo by neznal příběh malého chlapce Huckleberryho Finna. Já sama, ač jsem dobrodružné knihy nikdy moc nevyhledávala, jsem tento příběh milovala a četla ho několikrát. Teď se mi dostal do rukou jako převyprávěný příběh. Jsem z něj nadšená. Je to skvělá kniha, která by vás rozhodně neměla minout.
Poznáte tu Hucka, chlapce, co se rozhodl utéct od tyranského otce. A Jima, černošského otroka, který utíká proto, že by měl být prodán. Osud je svede dohromady a začíná pro ně nebezpečná cesta po řece Mississippi. Dokáží doplout až za svobodou?
Od prvních stránek si vás kniha získá. Jima, který příběh vypráví, si zamilujete a budete mu přát, aby se dostal za vytouženou svobodou. Čeká vás spousta zvratů a nečekaných událostí, že budete číst a číst, nebudete vnímat okolí a knihu neodložíte, dokud nedočtete poslední řádek. Navíc je to psáno svižně, nejsou tu žádné dlouhé řeči kolem, prostě vás tahle kniha nepustí.
Otroctví, rodina, svoboda, lidskost, přátelství. V příběhu je spousta vážných témat, která vás donutí se zamyslet, některá vás rozesmutní, ale věřte, že je to psáno s lehkostí, že celá ta vážnost na vás dopadne až po dočtení.
Myslím, že velký dík si zaslouží překlad. Jiří Hanuš se toho ujal bravurně a skvěle si poradil i se zapeklitými problémy. Velkou roli má v knize totiž právě jazyk. Ukazuje, jak černošští otroci mluvili mezi sebou a jaký jazyk používali před bělochy. I v češtině se podařilo rozdíly skvěle ukázat.
Pokud se bojíte, že autor jen zkopíroval Dobrodružství Huckleberryho Finna, tak nebojte. Hlavním rozdílem tu je, že je vypravěčem Jim, člověk dobrácký a prostý a mladý Huck zůstává naivním malým klukem, který ještě potřebuje poznat svět. Jsou tu i určité vize, ve kterých Jim rozmlouvá s filosofy, a to převážně o rovnosti a svobodě. Právě tato část přidává knize úplně nový rozměr.
Potkáte tu i skutečné události a osoby. Třeba takové kabaretní přestavení, kde se běloši maskovali za černochy a dělali si legraci z tehdejšího života a osobností. To bylo vskutku zajímavé setkání.
Od Percivala Everetta jsem četla již knihu Jižanské stromy divné ovoce nesou. Ta byla značně jiná. I když knihy spojuje téma otroctví a řeka Mississippi, v Jamesovi je pojato vážněji. Kdežto Jižanské stromy přinášejí text plný černého humoru a černé magie.
Autor je velice plodný, má na svém kontě pěknou řádku knih. U nás vyšly zatím jen tyto dvě a já doufám, že u nich nezůstane a že se dočkáme překladu jeho další skvělé tvorby.
Autorkou recenze je Eva Francová.
Napsat komentář