Japonské „haiku“ o kočce a pomíjivosti

Útlý román Kočičí host vypráví na první pohled velmi banální příběh. Bezdětní manželé, žijící v krásném tradičním domě uprostřed rozsáhlé zahrady a v klidném sousedství, přijmou za svou kočku Čibi. Čibi sice patří sousedům, ale hojně a s chutí navštěvuje právě vypravěčův dům. Autor Takaši Hiraide popisuje, jak se kočce věnovali, o lásce a pozornosti, kterou jí zahrnovali, a jak moc je ranilo, když milá Čibi předčasně zemřela.

Historka, kterou byste dovyprávěli během jedné cesty autobusem, však poskytla podhoubí nevšednímu rozjímání o smyslu života, o jeho konečnosti a umění užít si beze zbytku každý den. Takaši Hiraide, japonský básník a esejista, ve svém románu Kočičí host zabrousí mezi vyprávěním o Čibi také do politiky Japonska 80. let minulého století, naťukne vztah obyvatel k císaři a připomene i velkou krizi vzniklou tzv. bublinovou ekonomikou. Našinec neznalý japonských poměrů sice mnoho těchto náznaků nepozná a klidně je mine, přesto je však Kočičí host knihou, která ve vás něco zanechá.

Už při čtení dostanete chuť pořídit si kočku, začít pěstovat bonsaje, nebo aspoň zajít si na sushi. Mimoto si ale také uvědomíte, že tu nejsme navždy a měli bychom si začít vážit každého dne. Každého okamžiku, kdy nám pableskující slunce přinese na okno odraz dění na ulici, kdy se zastavíme v denním shonu, abychom vzhlédli do korun šumících stromů, nebo jen nastavili prst kolem letící vážce, která se na něm na moment zastaví.

Hiraide napsal svůj román ve výjimečném stylu, téměř bez přímé řeči, a mnohým by takové čtení mohlo připadat nudné. Já však věřím, že Kočičí host z nakladatelství Host si najde své příznivce nejen mezi milovníky koček a Japonska. Věřte mi, že za ten pocit příjemného rozechvění a neklidu, že jsme něco krásného ještě nestihli nebo neviděli, který k vám po dočtení dolehne, Kočičí host rozhodně stojí.

Hodnocení: 89 %

Autorka: Helena Herynková

Sdílet

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *