Asi každý má rád záhady a tajemno, jinak by nevycházelo tolik detektivek. A tady se všeho dočkáme plnými doušky, ještě dokořeněno faktem, že všechno se skutečně odehrálo.
Některé události asi budete znát, určitě jste o nich zaslechli z televize nebo rádia, ale další už tak známé nejsou. Ne nadarmo se kniha jmenuje tak, jak se jmenuje – Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku. Alespoň nám se o tom v hodinách dějepisu nesvěřili. A je to škoda, protože by si pak mnozí možná víc zapamatovali. Mnoho historek se týká světově známých událostí. Je to taková sbírka senzací z celého světa a opravdu vám asi nejvíc připomene časopis Enigma, který s podobnými příběhy také přichází. Ale tady je výběr těch nejsenzačnějších, které stojí za to si přečíst a zapamatovat. Už jen ze čtení vám občas po zádech přeběhne mráz a vy pocítíte neodvratitelnou chuť se ihned někomu jen tak mezi řečí pochlubit tím, co jste se právě dozvěděli. (A to jste slyšeli, že tělo Charlieho Chaplina ukradli z hrobu a chtěli za něj výkupné? Hej, věděl jsi, že Agatha Christie zmizela na jedenáct dní a nikdo, ani ona sama, nevěděl, co s ní je?) A o tom právě kniha je, o prožívání s druhými. Čte se báječně sama, hltáte kapitolu za kapitolou, příběh za příběhem. Každou chvilku byste vykřikli: „Wow! Takhle to bylo?!“ Ale pak vám dojde, že v pokoji s vámi nikdo není. A tak je nejlepší se o příběhy podělit a číst si je někde společně. Většina z událostí vzbudila ve své době bouřlivé mediální ohlasy a živé diskuze, tak proč je neprodiskutovat ještě jednou? Uznávám, že Enigmu čtu jen v létě s přáteli, putuje od jednoho k druhému, vzájemně se upozorňujeme na zajímavé články a povídáme si o nich. Občas si čteme společně přes rameno. A proto ve mně tato kniha tak moc vzbuzovala chuť číst si ji společně s někým.
Další věc, které se možná nevyhnete, je strýček Google. Dlouho jsem se bránila, ale ke konci už jsem seděla s myší v ruce a vyhledávala si další informace o těchto historických zajímavostech, především fotografie. Kniha vás prostě nenechá jen sedět a číst, vyloženě vás postrkuje, abyste si šli zjistit víc.
Kniha je rozdělena do sedmnácti sekcí, z nichž skoro všechny sestávají ze tří příběhů. Každá sekce má svůj název a pojí příběhy tematicky k sobě. Příběhy nejsou nijak dlouhé, a jelikož jsou psané mimořádně čtivým jazykem, máte je za chvíli všechny za sebou, ani nevíte jak. Četli byste dál a dál, ale už je konec. Já osobně doufám, že autor Giles Milton už prolézá archivy a hledá další světové záhady a zajímavosti.
Úžasné také je, pro jak širokou cílovou skupinu je kniha určena. Vlastně ji může číst v podstatě každý. Hodí se jako dárek, hodí se na posezení s přáteli, hodí se jako doplněk pro pilné studenty (ale i pro ty méně pilné), hodí se do nudného odpoledne i tichého podvečeru.
Hodnocení: 100 %
Autorka: Markéta Frydecká
Napsat komentář