Josef Štefan Kubín (*7. 10. 1864 v Jičíně, †1. 11. 1965 v Praze) Vystudoval romanistiku na Karlově univerzitě v Praze, studoval v Ženevě, hodně cestoval a stal se středoškolským učitelem. Vydal řadu příruček, učebnic i slovníků pro školu, psal poezii, v řadě časopisů publikoval odborné stati i beletrii, překládal (zejména z francouzštiny), dlouhá léta se zabýval folklorem a nářečími. Získané národopisné poznatky dokázal využít jako skvělý vypravěč hlavně ve svých pohádkách a humorných příbězích. Jako pohádkář si v české literatuře vydobyl přední místo. K jeho nejznámějším knížkám pro děti patří: Kniha pohádek (Kniha pohádek pro dospělejší mládež, 1924), Pohádek jako kvítí (1929), Pestrý kolotoč (1942), Zlatodol pohádek (1948-52), Škubánek (1965) aj. Josef Lada (*17. 12. 1887 v Hrusicích, † 14. 12. 1957 v Praze) "Spisovatel a malíř; malíř a spisovatel. Obracejte to, jak chcete. Sám věřím jen v silné prožitky mládí, dobré lidi, citlivá srdce a věrnou lásku. To je čistý zdroj umělecký. Vládnout perem nebo štětcem - to už je jen technika, to je detail. Zdroje umění živé a živné jsou jinde, jsou hloub, jsou velmi hluboko. Těm zdrojům se nedá nijak naučit, nedají se koupit. To jsou dary boží, za něž musí být každý z nás vděčen." (Z Kroniky mého života).
