Anglická spisovatelka, prozaička a literární kritička.
Vrcholná představitelka anglického modernismu Virginia Woolfová (původně Adeline Virginia Stephen) pochází z rodiny filosofa a kritika sira Leslieho Stephena. Ničena viktoriánským pokrytectvím se však pohodlného postavení záhy vzdala a v londýnské čtvrti Bloomsbury kolem sebe soustředila družinu intelektuálů, jejichž názory zásadně ovlivnily meziválečnou evropskou literaturu, estetiku i ekonomii. V tomto kroužku se také poznala s budoucím manželem Leonardem, jenž založením nakladatelství Hogarth Press všemožně podporoval její spisovatelskou dráhu i revoltu vůči patriarchálnímu pojetí rodinných vztahů, služebnému postavení ženy a postojům generace pozitivistů a realistů. Stál jí nablízku i v letech dlouhotrvající duševní choroby, která autorku nakonec dovedla k sebevraždě ve vodách východoanglické řeky Ouse. Pronikavý styl Woolfové české prostředí dlouho přehlíželo. Vtipný literární experiment Orlando (1928), inspirovaný osobností její přítelkyně Vity Sackville-Westové, u nás sice poprvé vyšel už rok po vydání originálu, ale teprve v 60., respektive v 90. letech našli vydavatelé odvahu publikovat arcidíla této klasické autorky 20. století: romány K majáku (1927, č. 1965, 1999 a 2004), Paní Dallowayová (1925, č. 1975 a 2004), Vlny (1931, č. 1997) a novelu Mezi akty (1941, č. 1968 a 2005). Stylistické mistrovství vtělené do působivé lyrické imprese potvrzují rovněž její florentské divertimento Flush (1933, č. 1938 a 1994) a povídky. Umělecká východiska Woolfové shrnují eseje Vlastní pokoj (1929, č. 1998), Tři guineje (1938, č. 2000) a Jak to vidí současník (1925, č. 2000), ve kterých přemýšlí zejména nad postavením ženy ve společnosti a v umění.
