10. 4. 1929 – 23. 12. 1999 je autorem 36 knih, z toho čtyř pro děti. V roce 1948 odmaturoval na gymnáziu v Jaroměři, poté vystudoval bohemistiku a historii na Univerzitě Karlově v Praze, kde do roku 1960 pracoval jako asistent. V šedesátých letech pracoval jako redaktor časopisu Hlas revoluce. Spisovatelem z povolání se stal v roce 1967, přičemž svou první knihu vydal již v roce 1959. Podílel se na padesátce televizních inscenací, např. na dramatizaci Atentátu na Reinharda Heydricha, je i autorem odborných statí o literatuře faktu a své celoživotní zkušenosti s tímto žánrem popsal v knize Nepravděpodobné příběhy aneb Jak jsem dělal literaturu faktu.Mezi Ivanova další významná díla patří: Tajemství RKZ (1969), Záhada rukopisu královédvorského (1970), Vražda Václava, knížete českého (1975), Důvěrná zpráva o Karlu Hynku Máchovi (1977), Požár Národního divadla (1983), Novosvětská (1984) či Utajené protokoly (1994).
