Luboš Taraba (*1958) od doby studií na Filozofické fakultě UK (obor filozofie-dějepis) se zajímá především o kontroverzní dějinné události a osudy rozporuplných osobností. Tato orientace se projevila ve většině jeho publikací.V roce 1990 vydal svou prvotinu Charles de Gaulle, která byla oceněna za přínos v oblasti literatury faktu. O dva roky později vyšla jeho monografie Duce, zachycující životní dráhu Benita Mussoliniho. Na dějinné období popsané v monografii Nebezpečný intrikán – Život Charlese Maurice Talleyranda (1995) volně navázaly obsáhlé monografie Waterloo (1999) a Vídeňský kongres (2002). V roce 1995 dále vyšla monografie Josef II. V roce 2006 se po Waterloo znovu vrátil k tématu evropských konfliktů 19. století, a to v publikaci Divná válka – francouzsko-pruská válka 1870–1871. Pro všechny práce Luboše Taraby je příznačná stylová lehkost a čtivost, zároveň však respekt k historickým faktům, které autor dokáže skloubit v celek přístupný i nezasvěcenému čtenáři.
