Jeanette Wintersonová (*1959) zná úděl sirotků do té míry, že bývá označována za Janu Eyrovou současné anglické literatury. Rodačku z Manchesteru adoptovala rodina dělníka z blízkého Accringtonu jako pětiměsíční miminko, a byť u nich dívka nemusela škemrat o jídlo jako Oliver Twist, postrádala opravdový vřelý cit podobně jako sirota Jana Eyrová. Náhradní matka ji zjizvila výchovou v duchu náboženského fanatismu nepřipouštějícího omyly. Své dospívání odmítající ortodoxní přístup k náboženství a sexualitě a únik z chapadel puritánské sekty vylíčila autorka ve své prvotině Na světě nejsou jen pomeranče (1985, česky 1998), která byla odměněna Whitbreadovou cenou za nejlepší debut roku a odstartovala její hvězdnou literární kariéru. Neméně působivý román Vášeň (1987, česky 2000) o útěku dcery benátského gondoliéra a Napoleonova kuchtíka z válečné vřavy připomene svou zápletkou připomene báj o Eurydice a Orfeovi otočenou naruby. Do bahna Londýna poloviny 17. století zavádí čtenáře autorčina další próza Jak naštěpit třešeň (1989, česky 2004), v níž znetvořená žena zažívá kratičké údobí mateřského štěstí. Novela Tíha (2005, česky 2005) o antickém rekovi Héraklovi a psím kosmonautovi Lajce zahájila mezinárodní ediční projekt Mýty, ve kterém 33 evropských nakladatelství zkoumá význam mytologie pro soudobý život zbavený posvátnosti a přirozeného porozumění. Nesmrtelnosti lásky v časoprostoru věnovala knihu pro mládež Konec času (2006, č. 2007). Je držitelkou ceny Britské filmové a televizní akademie. V současnosti přednáší tvůrčí psaní na Manchesterské univerzitě.
