Elizabeth Cleghorn Gaskellová (29.9.1810 v Londýně – 12.11.1865 v Holybourne) dosáhla v anglosaském světě takové obliby, že je často nazývána „Mrs. Gaskell – paní Gaskellová“ (byť důvodem je i to, že se takto sama podepisovala). Její dílo, časově spadající do viktoriánského období, je věrným otiskem života mnoha společenských vrstev, včetně těch nejchudších. To platí zejména o sociálním románu Mary Bartonová, v němž se také projevuje její myšlenkový příklon ke křesťanskému socialismu, stejně jako o dílech Ruth a Sever a Jih. Později se však zabývala spíše tvorbou zasazenou do patriarchálního světa maloměsta a venkova – sem patří romány Manželky a dcery a Cranford. Opomenout bychom neměli ani obsáhlý Život Charlotty Brontëové, který, ač obsahuje některé subjektivně zabarvené pasáže, je cenným svědectvím blízké Charlottiny přítelkyně. Elizabeth Gaskellová, rozená Stevensonová, pocházela z rodiny duchovního a posléze státního úředníka Williama Stevensona. Její matka Elizabeth Hollandová zemřela krátce po jejím narození, a otec ji dal na vychování sestře zesnulé matky Hannah Lumbové. Strávila tak většinu dětství v Knutsfordu v hrabství Cheshire, jenž je předobrazem románového Cranfordu. Se svým manželem, duchovním a literátem Williamem Gaskellem, měla pět dětí. Žila s ním nejprve v Manchesteru, což jí poskytlo inspiraci pro sociální romány, a posledních patnáct let života ve vile v Plymouth Grove, kde napsala téměř všechny své knihy.
