Alice

Alice mě zaujala už od prvních kapitol a postupně jsem se od ní nemohl odtrhnout. Autorka umí velmi dobře vystihnout lidské emoce a vytvořit uvěřitelné postavy. Příběh je napínavý, ale zároveň nabízí prostor k zamyšlení. Oceňuji, že se nesnaží šokovat za každou cenu a vše působí přirozeně. Styl psaní mi sedl a kniha se četla velmi rychle. Rád ji doporučím každému, kdo hledá silný a dobře napsaný příběh.

Do knihy je podle mě potřeba vstupovat s tím, že jde především o mysteriózní až hororový příběh. Kdo čeká čistě realistický román o domácím násilí, může být zklamaný. Mně tenhle směr sedl. Příběh je temný, místy hodně drsný a několikrát mě dokázal překvapit, hlavně samotným závěrem. Alice je zajímavá hlavní hrdinka – silná, ale poznamenaná minulostí. Nedělá vždy správná ani logická rozhodnutí, a právě proto na mě působila uvěřitelně. Styl Dráži Vejražkové mě bavil, umí výborně budovat atmosféru a napětí. Přesto jsem občas měla pocit, že některé pasáže jsou zbytečně rozvláčné nebo lehce překombinované. To ale nic nemění na tom, že jde o originální knihu, která se nesnaží zapadnout mezi ostatní. Ve mně zanechala silný dojem. Doporučila bych ji čtenářům, kteří mají rádi temné mysteriózní příběhy a nebojí se přijmout, že ne všechno musí být dokonale logické. Jen pozor – některé scény jsou opravdu hodně drsné.

Tenhle příběh mě neuvěřitelně nervoval a to jak postavy tak i styl psaní. Některé popisy děje nedávaly smysl, jako třeba: schoulená do klubíčka ležela na posteli a o tři odstavečky dál vyskočila ze země. Alice uměla měnit své pocity tak rychle, že jsem to nestíhala zpracovat. Nejdřív se trochu bojím, jsem nejistá, utíkám s křikem, jdu rázným krokem ujistit se, líčím se a cítím klid. A tohle všechno na jedné stránce. A o pár stránek dál řekne, že by před pár týdny panikařila, ale strach už nemá takovou moc. WHAT??? Posledních padesát stran byla jízda, velká škoda, že až na konci.