Papežka Jana

Jak napsal v předmluvě k tomuto novodobému zpracování slavné středověké legendy překladatel Karel Hugo Hilar, "Papežka Jana" není historickou studií ani klasickým životopisným románem. "Jest šprýmovým a svrchovaně zábavným komentářem na okraji kronik, rozkošným skicářem satirika a karikaturisty Lidství a Pošetilosti nad starými historickými brevíři." Ani dnešní historici si nejsou jisti, zda skutečně "La Papessa" tedy "Papežka Jana" žila. Podle středověké legendy šlo o ženu, která měla v letech 855–857 zastávat papežský úřad, aniž by se ke svému ženství veřejně přiznala. Neexistuje relevantní důkaz, že by se jednalo o reálnou historickou osobnost. To nic nemění na faktu, že o ní svět až do 17. století nepochyboval. Během Kostnického koncilu se o ní zmiňoval dokonce Jan Hus. Řecký spisovatel Emanuel Rhoidis její život zpracoval do čtivé satiry, která je plná zázraků, fantazie, násilí, bláznivého putování po Evropě, rýpavé církevní kritiky i neuvěřitelně poučných historických detailů.