Kamarád na sex...

Nehledám vztah, jen někoho na jednu noc. Nebo na víc nocí. Vztah zahrnuje spoustu věcí, které vlastně ani jeden tak docela nechce dělat, ale myslí si, že je to tak správně, protože to je přece náplň vztahu… A já nejsem ochotná trávit svůj volný čas takhle. Zajít si ve dvou do kina, na večeři či na skleničku do baru? Od toho je už jenom jeden krok k návštěvě rodičů — a to je nepřípustné. Může fungovat „postelová dohoda“ s pár základními pravidly, mezi která patří žádná vztahová gesta? Zdá se, že hranice takového vztahu jsou jasné vymezené a nepřekročitelné… nebo ne?