Labuť a lovec

Je tomu už tisíc let, co se tento příběh mohl odehrát. Ocitáme se v šumavských kopcích, které ještě nebyly Šumavou. Původní lovci museli začít čelit nově příchozí civilizaci zemědělců a pastevců. Je tu láska, příroda, války, ale i naděje. To byla nádhera! Jelikož miluji snad vše, co vychází v edici Tvář u Vyšehradu, tak nějak jsem tušila, že by se mi i tato kniha mohla líbit a nespletla jsem se. Moje první setkání s autorem Jiřím Březinou dopadlo prostě na výbornou. Čeká vás (alespoň pro mě) nezvyklé a originální téma. Málokdy čtu o době mezolitu, popravdě jsem se o ni ani nikdy nezajímala, ale to pro příběh vůbec nevadí, i tak si jeho čtení moc užijete. Už jen díky tomu, jak je krásně napsán, užívala jsem si každou větu, příběh mě od začátku pohltil. Krátké věty jen umocňují jakousi naléhavost. Nesmím zapomenout zmínit nádherné ilustrace, které příběh krásně doplňují. Tím, že je to útlá knížka, jsem si myslela, že ji budu mít za chvilku přečtenou, ale nakonec jsem s ní strávila delší dobu a bylo to jen dobře. Vychutnejte si ji a prožijte celý příběh společně s lovcem a labutí. Příběh je to krásný i bolavý a mě si naprosto získal. Důkazem bylo i to, že jsem na něj ještě dlouho po dočtení musela myslet, a to je u mě známka toho, jak moc mě kniha zasáhla.