Stopy na cestě

Autor nám předkládá svůj život. Nelehké dospívání v devadesátých letech na Ukrajině a rozhodnutí vstoupit do armády. V roce 2014 je poslán se svou vojenskou jednotkou bojovat na východní Ukrajinu a v knize líčí své autentické zážitky z bojiště. Tato kniha se mi četla velice těžko. Ale rozhodně ne proto, že by byla špatná. Naopak ve mně dokázala vyvolat tolik emocí, že mi při čtení bylo smutno, úzko a nedobře. Na začátku poznáme autorovu rodinu, ve které nebylo lehké vyrůstat. Když se pak dostal k armádě, bylo pro mě nepochopitelné číst o něčem tak hrozném. To, jak se chovají nadřízení a jaký život tam vojáci vedou…. Když je pak odvelen do boje, pohled obyčejného vojáka na to, jak to vypadá přímo na bojišti je pro mě opět nepředstavitelně krutý. V knize najdete téměř 60 QR kódů, pod kterými se skrývají fotky a videa. Podíváte se tak na osobní fotografie autora, ale např. i dovnitř tanku a také se dostanete přímo na bojiště. Představa, že by se na takových místech ocitl můj syn, je pro mě nemyslitelná. Ale v podstatě i kdokoliv jiný. Nesnáším zbraně a boje a vše kolem toho a většinou o nich čtu pouze v beletrizovaných knihách. Tento příběh je plný osobních zkušeností, je tak pro mě proto horší a hodně mě zasáhl. Ač je tato kniha pro mě hodně těžkým čtením, rozhodně Vám ji doporučuji.

Ctivy příběh, v dnešní dobe velmi aktuální.