Srdceboly

Četla se překvapivě velmi dobře, svou útlostí je to příjemná jednohubka, svým obsahem jeden velký srdcebol. Já, v porovnání s hlavní hrdinkou, o 20 let mladší, svobodná, bezdětná, jsem se mohla pouze pokusit vžít se do její kůže. Bylo to jako sledovat zvenčí život kamarádky, která stále vstupuje do stejné řeky, které máte neustále chuť říct, "už ne, šancí měl dost, nestojí za to", ale ona vás neposlouchá nebo nechce slyšet. A musí dopadnout až na úplné dno, než na to přijde sama. Au. Čtvrtá hvězdička je za sílu příběhu umocněnou vědomím, že do určité, těžko říct jak přesně velké, míry je kniha autobiografická. O to mrazivější pro mě byla i vzhledem k tomu, jak vše v osobním životě paní Monyové dopadlo.

Kniha o dvou nepovedených manželství jedné ženy, které se nepodaří vytvořit si krásný vztah manželka-manžel. Je to jedna velká lež, podvod, domněnky, nevěra a všechny ty věci, který rozhodně nepatří do šťastného svazku manželského. A pořád doufá. Doufá, že se změní. Věří jeho slibům a euforickým náladám. Věří, že když bude přitažlivá, tak od ní nebude utíkat. Věří, že plastickým zvětšením prsou vyřeší manželovu nevěru. Že to bude všechno dobrý. Jednou. Zkrátka a dobře, knížka je strašná. Je upřímná, pravdivá, smutná. Je o naivitě, o slibech a rozhodně ne o jejich plnění, je o žárlivosti, o zoufalství skoro padesátileté ženy, která se tak moc chce líbit manželovi, že si nechá plasticky hyzdit tělo.. O strachu, o probrečených večerech a falešných úsměvech ráno u snídaně....

Krátký příběh zoufalého manželství. Některé ženy si skutečně nechají líbít přespříliš. První kniha autorky, kterou jsem četla. Určitě přečtu i další.