Volací znak Salakuška

Zkušenosti z II. světové války drasticky ukázaly na nebezpečí a důsledky útoku nepřítele ze vzduchu a současně podtrhly význam obrany proti němu. Již v průběhu minulé války bylo zkonstruováno zařízení pro radiové zjišťování a měření vzdálenosti letounů – radar. Těmito úvodními větami začíná první zápis v kronice jednoho z radiotechnických praporů, které v tehdejším Československu vznikly v roce 1961, rozdělením původních radiotechnických pluků. Vzpomínková kniha o historii a činnosti radiotechnického vojska v Čechách přináší pohled do jeho budování z počátků padesátých let minulého století, kdy tento druh vojska tvořila převážně hlásná služba založená na systému vidových hlásek, postupně doplňovaná o systém radiolokačních stanic, transformovaných na radiotechnické hlásky, jejichž počet se postupem času zvyšoval, až vyústil v roce 1961 v reorganizaci a vznik samostatných radiotechnických praporů. Nelehkou situaci radiotechnického vojska v systému protivzdušné obrany státu ilustrují vzpomínky jak vojáků z povolání, tak vojáků základní služby. V knize jsou uvedena fakta o budování jednotek, útvarů, o systému vidových hlásek, o narušeních našeho vzdušného prostoru, doložená přepisy protokolů, výňatky z rozkazů atd. Koncept knihy je sestaven z kapitoly o budování vojska v letech 1950 až 1961, dále samostatnými kapitolami o šesti radiotechnických praporech (51. až 56. rtpr), jednom provozním praporu (33.provpr) a historii 3. radiotechnické brigády Chomutov. Každá kapitola obsahuje podrobné popisy od vzniku útvarů v roce 1961 až do ukončení jejich činnosti v roce 1994 (u bývalé brigády až do roku 2003). Kniha je doplněna jednoduchými nákresy jejich týlových a bojových částí, seznamy radiolokátorů, seznamy velitelů jednotek, velitelů útvarů a náčelníků štábů. Jedna z kapitol se zabývá i ostrými bojovými střelbami v Ašuluku v roce 1982. Nechybí slovníček pojmů a vojenský žargon. Poslední kapitola popisuje stav posádek dnes.