Osudný pád

Čtivý příběh, od kterého se jde jen ztěží odtrhnout. Z pohledu rodičovství velmi smutný, na konci nebylo možné neuronit slzu. Děj je plynulý, od samotného začátku mě vtáhnul. I když mi od jisté chvíle bylo jasné, kde je jádro problému, neváhám dát plné hodnocení.

Příběh Abigail, matky, kterou v 5 ráno vzbudí telefon s informací, že její dcera Olivia utrpěla vážná zranění při pádu z mostu. Lékaři ji z nečekaného důvodu nemohou odpojit od přístrojů, ač její mozek již nepracuje. Policie označila pád za nehodu, ale Abi si všimla podlitin na zápěstí své dcery a chce se dopátrat pravdy sama. Tak tohle byla úžasná knížka, thriller jak má být. Začala jsem číst a knihu jsem prostě nemohla odložit, dokud jsem ji nepřečetla. Knížka je neskutečně čtivá, napínavá, má to spád. Navíc zde máme dokonale vykreslený zoufalý stav rodiče, když přichází o své dítě. Ač je to thriller, tak po dlouhé době zase takový, ve kterém nenajdete žádné nechutnosti a zvrácenosti. Spíše je to psychologická sonda do duší jednotlivých členů rodiny a jejich přátel. V knize sledujeme dvě časové roviny – současnost pohledem matky a nedávnou minulost, pohledem dcery. Na konci knihy se v obou vyprávění dostaneme do stejného bodu a zjistíme tak, co se vlastně tenkrát na mostě stalo. Ač jsem brzy odhalila, jak to celé bylo, autorka nám skvěle předkládá možnosti, jak to vlastně všechno mohlo být a nechává nás tak na pochybách a nutí dále přemýšlet. Ke knize jsem měla v průběhu čtení pár připomínek – ať už to byly drobné nepřesnosti nebo zvláštně poskládané věty a myslela jsem si, že budu hodnotit čtyřmi hvězdičkami. Ale pak přišel konec, který mě totálně dostal. Po dlouhé době jsem si u knížky zase pěkně pobrečela. Takže za čtivost, za to, že jsem knihu neodložila a přečetla na jeden zátah, za napětí a za emocionální stránku, musím hodnotit pouze plným počtem hvězdiček.