Ach běda, přeběda. Oplakávání mrtvých ve středověké Číně

Období raného středověku v Číně zahrnuje zhruba čtyři sta let na počátku našeho letopočtu. Je to doba politické roztříštěnosti a krvavých bojů o moc, ale také doba rozmachu čínské kultury, jenž v řadě ohledů předurčil další vývoj čínské literatury, filosofie i výtvarného umění. Společenská elita té doby se obklopovala přepychem a potrpěla si na vytříbený vkus. Na císařských dvorech a dvorech princů se skládaly básně a mnozí příslušníci aristokracie a význační politici té doby byli zároveň uznávanými básníky i stylisty. V tomto prostředí se rozvinuly složité pohřební a vzpomínkové obřady, doprovázené recitací smutečních skladeb, které doposud unikaly zájmu literárních historiků. Studie Olgy Lomové a Yeh Kuo-lianga si klade za cíl tyto rituální texty představit, a otevřít tak nový pohled na čínskou klasickou literaturu. Přeložené a komentované ukázky jsou zároveň svědectvím o světě čínské středověké aristokracie, o hodnotách, které vyznávala, i o dobových představách o smrti a záhrobí.