Swingaři a potápky v protektorátní noci

Kniha pojednává o výstředních tanečnících swingu z doby druhé světové války, nazývaných „potápky“ a „bedly“. Jedná se o první komplexní zpracování této první české městské subkultury mládeže, jež prostřednictvím sympatií k angloamerické kultuře vyjadřovala odpor vůči nacistické okupaci a položila tak základy pro obdobné hudební subkultury v pozdějších desetiletích, jako byli rokenroloví „páskové“ či bigbítové „máničky“. Na základě studia širokého spektra pramenů dospívá autor k závěru, že swing představoval za války generační fenomén české mládeže. Analyzuje nejen samotné projevy české swingové subkultury (oblečení, účes, jazyk atd.), ale věnuje se i obdobným subkulturám ve Spojených státech (zootsuiteři), ve Francii (zazous), v Německu (Swingjugend) nebo v Rakousku (Schlurfs). Sleduje i historii odporu většinové společnosti vůči tzv. výstředním tancům, jež vyvrcholila v období protektorátu administrativními zásahy proti swingovým tanečníkům. Autor též podrobně zkoumá vztah nacismu k jazzové hudbě a pronásledování jazzových hudebníků a swingových fanoušků v hitlerovském Německu. Kniha se mimo jiné snaží odpovědět na otázku, proč nacisté swingové výstřednosti v protektorátu tolerovali daleko více nežli v samotné „říši“. Publikace Petra Koury je tak nejen příspěvkem k dějinám každodennosti české mládeže za druhé světové války, ale i kulturně-historickou studií fenoménu, jenž se stal neodmyslitelnou součástí moderních dějin. Kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem. Předmluvu ke knize napsal Josef Škvorecký.