Prostě na mě zapomněli

Zajímavý příběh, Sudety, období po ukončení 2.světové války. Dětskýma očima vyprávěný neuvěřitelně tragický příběh Helgy. Příběh o vině, o přátelství, důvěře a pomoci. A hlavně o těžkých dobách, které si teď dokážeme jen stěží představit.Myslela jsem si, že právě takové příběhy mohou zachránit svět, že díky nim se už nic takového nemůže opakovat. A máme to tu zase...

Rozsahem útlá, svým příběhem však neskutečně silná kniha. Osmiletá Klárka se s rodinou v roce 1945 přestěhuje do Sudet, kde se seznámí se starší ženou Helgou. Děsivé vzpomínky ve vyprávění Helgy ve vás zanechají hluboký dojem. A v kontextu dnešních dnů války na Ukrajině... Knihu bych zařadila do doporučené (povinné) četby.

Příběh se odehrává v roce 1945, kdy se osmiletá Klárka s rodinou odstěhuje z Prahy do Sudet. Němci byli vyhnáni a domy si zabírají jiní obyvatelé. Klárka si nový svět okamžitě zamiluje, i její novou přítelkyni – Helgu. Ta ve vesnici vyrostla, vychovala děti, ale teď je sama. Díky Klárce však dostane novou šanci. Tahle knížka byla nádherná! Její čtení jsem si užívala a když jsem skončila, měla jsem sto chutí začít číst znovu od začátku. Knížka je sice útlá, avšak vydá za tisíc stran. Je tam všechno – emoce, napětí, dětský pohled na krutý svět i rozvážnost zkušených, ale třeba i poválečný život šlechty. Navíc je neskutečně krásně napsaná, veškeré popisy jsem si zamilovala, vše jsem si dokázala reálně představit a díky tomu jsem vše prožívala společně s Klárkou a její rodinou. Konec knížky jsem nečekala a rozhodně mě nenechal chladnou. Nejen knihy přímo z války jsou kruté, ale i doba těsně po ní nebyla vůbec jednoduchá. Tím, že je knížka útlá, tak v ní nejsou zbytečné a zdlouhavé pasáže. Všechno má svůj význam, každé slovo tam patří a u čtení se rozhodně nebudete nudit. Ba naopak, já hltala slovo za slovem a nemohla jsem ji odložit. Tuhle knížku si prostě přečtěte, nezapomeňte na ni.