Smrtonosná oblaka

Nová kniha popisuje události od činnosti československých leteckých jednotek v roce 1938 se zvláštním zřetelem na události v době zářijové mobilizace a okupace části východních Čech v říjnu 1938, kdy začaly z letiště u Moravské Třebové operovat němečtí stíhači. V době německé okupace působily z pardubického a královéhradeckého letiště školní a výcvikové letecké jednotky, jejichž činnost včetně tabulek známých havarovaných letounů je popsána. Stranou zájmu autora nezůstává ani snaha popsat možné cíle spojeneckého bombardování a stav protiletadlové obrany v Pardubicích v průběhu války. Popsány jsou také spojenecké průzkumné lety a výsadky parašutistů ve východních Čechách z britských, polských i sovětských letadel. Samostatné kapitoly pojednávají o náletech na Pardubice, včetně popisu letecké bitvy nad Jindřichovým Hradcem 24. srpna 1944 a útoků proti železniční dopravě 28. prosince 1944. Zvláštní pozornost věnuje autor i činnosti letecké skupiny s obřími šestimotorovými transportními letouny Messerschmitt Me 323 z chrudimského a skutečského letiště a dalších jednotek v letech 1944 až 1945. Detailně jsou přiblíženy také operace německých nočních stíhačů nad východními Čechami, činnost sovětských průzkumných a stíhacích letců v této oblasti včetně popisu sestřelu sovětského stíhače ppor. Cvetkova u Náchodu v dubnu 1945 nebo podrobně zpracovaná činnost německých štábních, stíhacích, bitevních, průzkumných a transportních leteckých útvarů z východočeských letišť, včetně zásobování obklíčené pevnosti Breslau z letišť Hradec Králové a Vysoké Mýto. Nechybí ani přiblížení činnosti I. protileteckého sboru, jehož štáb sídlil na zámku ve Smiřicích. Zvláštní kapitola se věnuje bojové činnosti Luftwaffe během květnových dnů 1945 včetně popisu bombardování Holic a útoku bitevních letounů z Pardubic na budovu rozhlasu a Václavské náměstí v Praze. Poslední kapitola detailně přibližuje operace letectva Rudé armády ve východních Čechách 8. a 9. května 1945 včetně popisu bombardování Ždírce nad Doubravou a Krucemburku v první mírový den. Kniha má rozsah 495 stran a doprovází ji přibližně 450 fotografií. Jako podklady sloužily materiály z českých, německých, britských, amerických a ruských archivů a řada odborných publikací. Kniha je opatřena poznámkovým aparátem, který čítá necelých devět set položek. Publikaci autor věnoval zesnulému pardubickému archiváři Zdeňkovi Bičíkovi, který nálety osobně prožil a jako historik se je také jako první snažil zpracovat.