V lesích

„Tyhle děti nikdy nedospějí, ani toto, ani žádné další léto. Tohle léto pro ně připravilo cosi jiného.“ Takto bych nějak mohl uvést téma knihy „V lesích“ irsko-americké autorky Tany Frenchové (1973). Vložený reklamní text „strhující detektivní román“ sice najdete snad na každém druhém thrilleru či detektivce (a může vám to připadat jako banální reklamní slogan), ale kniha „ In the Woods“ získala The Mystery Writers of America's Edgar Award for Best First Novel v roce 2008, a ta se zase neuděluje každému pisálkovi. Příběh knihy se odehrává ve dvou časových rovinách. Jedna v roce 1984, kdy se během jednoho prázdninového dne v malém irské městečku Knocknaree ztratí v blízkém lese tři děti. Při hledání se našel večer jeden z nich - Adam Ryan. Stál u stromu ve stavu absolutní duševní i fyzické ztuhlosti, s nohama celýma od krve. Ale ne jeho. Osud jeho dvou dalších kamarádů zůstal navěky neznámý. Adam zcela ztratil vzpomínky na to, co se toho dne stalo. Druhá linie se odehrává o dvacet let později, kdy je u stejného lesa nalezeno na místě archeologických vykopávek tělo zavražděné malé dívky. K případu jsou povoláni dva schopní kriminalisté z Dublinu. Jedním je Cassie Maddoxová, mladá policistka s drsnou minulostí a slibnou budoucností. Druhým je detektiv Rob. Zamlklý a spíše neprůbojný mladý muž, který v sobě skrývá jedno tajemství. Tajemství, které k případu má až nebezpečně blízko. Jeho pravé jméno z dob dětství je totiž Adam Ryan. Tana French svůj literární debut napsala jakoby ve stylu staré anglické detektivní školy. V knize nenajdete strhující pasáže popisující vyšinutého bestiálního maniaka při činu, ani výsledky moderních forenzních kriminalistických metod, ani zběsilé přestřelky. Její metody jsou založené na klasickém postupu hledání stop a nekonečných výsleších a vyptáváních lidí z rodiny a širokého okolí. Autorka se nezabývá pouze hledáním pachatele. Ve své knize více než zločin čtenářům předkládá lidi, kteří se vyskytují kolem toho všeho vyšetřování. Nejsou to jen vyšetřovatelé, jen oběti, jen pozůstalí. Jsou to osobnosti, které mají svá tajemství, své sny, své neopakovatelné charaktery. A někde mezi nimi je vrah. Čtenářskou přitažlivost vidím právě v autorčině schopnosti zobrazovat jedinečné lidské charaktery. Přitom ale zcela normální a běžné, ale berme přitom v potaz, že každý z nich většinou skrývá něco temného, spojeného s minulostí, co ho tíží. A tím dokonale odkrývá a předkládá až děsivou podstatu postav, jejich zvrácené touhy a tedy mnohdy až nepochopitelné činy. V tomto způsobu vyprávění vidím především autorku ženu. Dokáže popsat věci jinak, až poetičtěji, než by to dokázal autor muž. Přitom vše myslím v dobrém smyslu slova. Kniha ani přes svých téměř pět set stran vám nedá vydechnout. Proplout hrůzným světem lidských duší vás místy až děsí. Bezútěšné tápaní v nicotě, hledání pachatele vraždy dítěte, které ničím neprovokovalo, to vás udržuje v napětí. A pak samotný závěr, zcela se vysmívající naší chatrné představě o vítězství spravedlnosti nad zlem. Kniha je skutečně jedinečný příklad moderního pojetí detektivky. V překladu Petra Pálečského vydalo nakl. Argo.