Útržky ze zápisníku zemřelého přírodovědce

Kniha poprvé vyšla v roce 1910 - neanonymně, v českém překladu a s komentářem Emanuela Rádla. Podruhé vyšla v novém zkráceném překladu Jaromíra Loužila a s jeho doslovem roku 1987. Jedná se o klasické dílo české literatury poloviny 19. století, které mělo historickou smůlu v tom, že vyšlo anonymně, daleko od Prahy a německy. Dá se číst jako pohled na evoluci před Darwinem i jako filosofický či poetický doplněk díla K. H. Máchy či B. Němcové, se kterými souzní. Je to také nejfilosofičtější dílo, vyznání a syntéza životních názorů nejvýznamnějšího českého přírodovědce 19. století. Purkyňův spis je zároveň součástí úvah, jakými se Evropa i Amerika zabývaly kolem bouřlivého a revolučního roku 1848, aby v proudu změn pochopily své místo. Kniha vychází v nově upraveném a úplném překladu, s poznámkami ze tří století. Ilustrace Kateřiny Piňosové podtrhují nadčasový rozměr textu. Připojený soubor esejí a statí filosofujících přírodovědců a historiků z vícero stran přibližuje Purkyňův text, ať z hlediska souvislostí doby jeho vzniku, nebo inspirací pro dobu naši.