Můj zápisník od počátku světové války r. 1914 a doba mého zajetí v Rusku a v Sibiři

Josef Jirásek v den mobilizace 27. 7. 1914 narukoval k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové, se kterým pak odjel na ruskou frontu. Hned v první velké bitvě u Komarowa 12. září padl do ruského zajetí. Tak začala jeho dlouhá a krušná cesta po Rusku a Sibiři, zhoršovaná nezhojeným zraněním, neutěšenými podmínkami v zajateckých táborech, steskem po domově, rodné vesnici, rodičích a sourozencích. Jeho putování nakonec skončilo v červnu 1917 v zajateckém táboře v Jekatěrinoslavi, kde ve věku 27 let zemřel na tyfus. Jeho osobní deník - ručně šitý sešitek popsaný drobounkým rukopisem - se stal jediným svědectvím mladého člověka, jenž i přes nepříliš velké vzdělání dokázal zajímavě vylíčit všechny peripetie svého života v zajetí. Všímal si kladů i záporů ruského života, byl vstřícný a vnímavý k novým zkušenostem, neobyčejně silný v překonávání fyzických obtíží. Nebyl mu dán čas vstoupit do československých legií, přestože měl velmi silné vlastenecké cítění.