Ikabog

Čekala jsem spíš pohádku pro děti, ale našla jsem příběh plný napětí, humoru i dojetí. Rowlingová vytvořila úplně nový svět s vlastními pravidly a postavami, které si rychle oblíbíte. Líbilo se mi, že i když je to pohádka, nese v sobě silné poselství o odvaze, spravedlnosti a pravdě. Příběh má spád, chvílemi je temnější, ale nikdy neztratí naději. Krásně se čte i jako dospělému – připomíná, že i v těch nejtemnějších chvílích se dá věřit v dobro. Ilustrace od dětí navíc knížce dodávají kouzelnou, osobní atmosféru. Celkově je to milé, napínavé a lidské čtení, které zahřeje u srdce.

Dávám tři hvězdy vlastně jen proto, že je to paní Rowlingová. Země, kde žije Ikabog je sice vymyšlena krásně a vytváření nových světů je zjevně autorčina parketa, nicméně i já sama jsem si při čtení říkala, že je to zbytečně kruté, má to zvláštní děj a poselství příběhu ani jeho imaginace to nemůže zachránit. Nejsem zastáncem přístupu dětem jen pohádky, kde se nedějí zlé věci, ale co je moc, to je moc. Nechápu, že to dětem říkala jako pohádku na spaní, ačkoli tipuju, že se spíš zaměřovali na vymyšlený svět a jednotlivá města. Svým dětem bych to teda nečetla a vlastně bych to nedoporučila ani nikomu jinému.

Po knížce jsem sáhla kvůli autorce Harryho Pottera. Původně je knížka určená k předčítání. Ilustrace pocházejí z rukou českých dětí (v každé zemi ilustrace pochází od dětí dané země). Děj se odehrává ve smyšleném království Přehršlánii, které bývalo nejšťastnější na světě. Oplývalo spoustou zlata. V mlžném mokřadu na severu žil podle pověsti strašlivý Ikabog.