Muž jménem Ove

Backman patří mezi mé oblíbené autory a tohle je opravdu úžasná příběh o morousovi, který si získal mé sympatie. Chcete se usmívat, smát, dojímat se i smutnit? Pak je pro vás tato kniha to pravé ořechové. Jestli něco tahle kniha umí, tak hnout s emocemi. Za mě jedna top knih, chtě nechtě nutící k zamyšlení. „Smrt je podivuhodná věc. Na smrti je nejstrašnější to, že by mohla projít kolem.“ P.S. Zfilmovanou verzi znáte? Také doporučuji. Relativně slušně se drží knižní předlohy.

Ještě jsem nečetl.

Ovemu je padesát devět let a žije si svůj život. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé, vše se začíná měnit – je tu příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a jak se můžou změnit životy lidí, kteří se s Ovem setkají. Tak s touto knihou půjdu těžce proti proudu – nelíbila se mi. Ze začátku jsem si říkala, že jí snad i odložím, ale jelikož všechny knihy dočítám, tak jsem to neudělala. Hlavní hrdina Ove – protivný starý pán, který všechno mohutně řeší, mi byl od první chvilky tak nesympatický, že tomu nepomohlo vůbec nic z toho, co se v knize odehrálo a nesympatický zůstal až do konce. V této knize je opravdu spoustu závažných témat, která se snaží být podána humorně i vážně, ale je tam toho tolik, že už tam chybí jen globální oteplování, jinak tam najdete vše! A prostě toho bylo moc a bylo to neuvěřitelný a k tomu nesympatický hlavní hrdina a je z toho kniha, která mi opravdu nesedla. Byla to pro mě první kniha od Fredrika Backmana a do dalších se asi ani pouštět nebudu.

Nějak jsem se do knihy nemohla začíst, ale jsem šťastná, že jsem se začetla, krásný příběh, dojemný, citlivý, vtipný. Na konci mi i ukápla slza...