Kde končí tajemství a začíná pravda?
Jedna knížka,
dvě autorky. Jodi Picoultová patří mezi bestsellerové stálice, Netflix už zfilmoval
šest jejích románů. Jennifer Finney Boylanová je váženou profesorkou
Kolumbijské univerzity a známou bojovnicí za lidská práva.
Výsledkem
spolupráce těchto dvou žen je strhující román Omamný med. Jde
o provokativní a skvěle odvyprávěný příběh, kterému se podařilo
otevřít najednou hned několik aktuálně palčivých témat. Začtěte se do této
poutavé novinky!

Žádné štěstí netrvá věčně
Oliviin
dokonalý život se rozpadl na kusy, když její manžel odhalil svou temnou stránku
a projevil se jako agresivní tyran. Ani ve snu by ji však nenapadlo, že se
nakonec vrátí do svého rodného městečka, bude žít v domě, v němž vyrostla, a s
láskou se věnovat včelaření. Když se sem s matkou přistěhuje Lily, obě doufají,
že to pro ně bude nový začátek. A nové začátky jsou přesně to, co Olivia a Lily
potřebují. Jejich cesty se protnou, když se Oliviin syn Asher zamiluje do Lily.
Ta se poprvé s někým cítí opravdu šťastná. Občas však pochybuje, zda mu může
zcela věřit. Že žádné štěstí však netrvá věčně, se ukáže, když Olivii ochromí
zpráva, že Lily je mrtvá a Asher je vyslýchán policií. Olivia je sice
přesvědčena, že její syn je nevinný, ale lhala by, kdyby si nepřiznala, že v
něm někdy nezahlédne záblesky otcovy výbušné povahy. Navíc zjišťuje, že před ní
syn skrývá mnohem víc, než jí ve skutečnosti řekl.

Jak knihu popisují autorky?
„O této knize
přemýšlím jako o díle, které vás přiměje podívat se na předsudky, které můžete
mít, aniž byste si uvědomovali, že je máte – a která vám dá základní
vědomosti, abyste se mohli začít zlepšovat.” — Jodi Picoultová
„Pokud žijete
dostatečně dlouho, osoba, kterou jste si vzali v mládí, nemusí mít žádnou podobnost
s osobou, se kterou se později v životě ocitnete. A přesto
zůstaneme vždy sami sebou. Kdo jiný bychom byli?” — Jennifer Finney Boylanová
Přečtěte si ukázku:
Nikdy jsem nečekala, že budu včelařit jako můj otec; nikdy jsem si nemyslela, že v dospělosti budu znovu spát ve svém dětském pokoji; nikdy jsem si nepředstavovala, že se usadím na farmě, když jsme se kdysi se starším bratrem Jordanem nemohli dočkat, až ji opustíme.
Vzala jsem si Bradena, on získal stipendium na Mass General; přestěhovali jsme se do Bostonu; byla jsem ženou lékaře. Pak, téměř rok po dni, kdy jsem se vdávala, se otec jednoho večera nevrátil domů po tom, co byl zkontrolovat včely. Zemřel na infarkt, matka ho našla mrtvého ve vysoké trávě, včely mu tvořily svatozář kolem hlavy.
Matka prodala ten kus půdy, na níž stál jablečný sad, manželům z Brooklynu. Jahodová pole si ponechala, ale co se týkalo otcových včelstev, byla naprosto ztracená. Mého bratra zcela pohlcovala právnická kariéra a matka měla alergii na včely, takže úly připadly mně. Pět let jsem každý týden jezdila z Bostonu do Adamsu, abych se starala o včelstva. Když se narodil Asher, brala jsem ho s sebou a nechávala ho ve společnosti matky, zatímco jsem pečovala o včely. Zamilovala jsem si včelařeni, pomalý pohyb při vytahováni rámků z úlů, hledaní královny.
Pět včelstev jsem rozšířila na patnáct. Experimentovala jsem s genetikou na včelstvech z Ruska, Slovinska a Itálie. Podepsala jsem smlouvy o opylování s Brooklynites a třemi dalšími místními ovocnými sady a založila jsem nová včelstva v jejich areálech. Stáčela jsem, zpracovávala a prodávala med a výrobky ze včelího vosku na farmářských trzích od kanadských hranic až po podhůří Massachusetts. Téměř náhodou jsem se stala prvním komerčně úspěšným včelařem v historii včelařství McAfee.
V době, kdy jsme se s Asherem natrvalo přestěhovali do Adamsu, jsem už věděla, že na tom možná nikdy nezbohatnu, ale že se tím uživím.





