Les pohřbívá jednoho herce po druhém
Podaří se dvojici vyšetřovatelů odhalit vraha, kterému se daří zabíjet členy ochotnického spolku jednoho po druhém? Souvisí tyto vraždy s jiným případem, smrtí mladého studenta gymnázia?

Smrt si přichází pro členy ochotnického spolku, kteří padají jeden po druhém jako stromy v lese. První, druhý, třetí...
Jitka Ludvíková se narodila v Jindřichově Hradci, kam zasadila děj detektivní série s dvojicí vyšetřovatelů Kašmír a Lišková v hlavních rolích. Tentokrát se příběh odehrává převážně v centru města, konkrétně na Střelnici.
Divadelní
hra nejen o závěrečný aplaus, ale i o holý život, právě začíná…
Přečtěte si ukázku:

Ozval se zvonek domovních dveří. Jarda Dvořáček se prudce otočil. „Máš minutu.“
„O jaké vraždě to mluvíš?“
„Dělej! Obleč se! To je Franěk,“ vyběhl ze synova pokoje. „A
vyvětrej si tu!“
O pár minut později vstoupil Alex do luxusně zařízeného
obývácího pokoje. Na drahém koženém gauči dřepěl advokát Franěk se svými sto
padesáti kilo živé váhy. Jako vždy měl na sobě drahý oblek, nyní mírně ušpiněný
od snídaně. V ruce svíral skleničku whisky a spokojeně z ní upíjel.
Jarda Dvořáček seděl naproti němu. V ruce taky držel
skleničku zlatavého moku, ale jeho tvář přetékala zoufalstvím.
Alex se neubránil úsměvu.
„No to je dost,“ zavrčel Dvořáček a mávl na syna, ať si k
nim přisedne. Alex stiskl upocenou ruku, kterou k němu natáhl advokát.
„Se tváříš jak na funuse,“ řekl k fotrovi a uchechtl se. „Už
přišly výsledky volebního průzkumu?“
„Nemel blbosti a zapadni do gauče!“
Alex se beze slova posadil na kraj konferenčního stolu,
bokem k otci. Ne proto, že by v místnosti nebylo dost míst k sezení, ale
protože sedět na stole byla určitá forma protestu.
Zdenda Franěk vzdychl a rukou ho poplácal po koleni. „Tak co
se stalo, mladej?“
Alex zavrtěl hlavou: „Nevím – teda táta slušně vyšiluje, ale
o co jde, fakt netuším.“
„Co jsi dělal včera večer?“ zeptal se Franěk a lokl si
whisky.
„Já?“
„Jo, ty! Kdo jinej než ty!“ vyjel na něj otec.
„A proč to chcete vědět?“ opáčil s evidentní nejistotou v
hlase.
Franěk se podíval na Jardu Dvořáčka a pak na Alexe. Oba měly
stejné kontury plné drzosti. „Jde o to, že – Erik Mladoň je mrtvý.“
„Cože?!“ Alex se bezděčně chytl za hlavu. V obličeji se mu
během několika vteřin vystřídala řada emocí, ale vyhrála bezmoc. Nakonec ji
vypudil smích. „Děláte si prdel?“

Jitka Ludvíková
Narodila se v roce 1981 v Jindřichově Hradci. Vystudovala
Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Šeď právnického života si
zpestřuje psaním knížek, které jsou plné laskavého humoru, jenž přináší
čtenářům tolik potřebnou dobrou náladu.
V současné době žije s manželem a dcerami v Praze. Miluje cestování, tanec,
divadlo a jižní Moravu.
Vydala již čtyři humoristické knížky: Zkrocení mlsného
muže, Můj manžel má jinou, no a co?!, Osvícení zoufalého muže, Devět let
natvrdo, vyprávění s hravými úkoly pro předškoláky Julinka a Rek, knihu pro
děti Hortenzie Malinová, knihu povídek Zakázané uvolnění a detektivky
Nebezpečná hra, Dotek minulosti a Dotek vraha.



