Dokáže žít tak tradiční život, jak předstírá na sítích?
Debut, který otřásl literárním světem: To je román NEdávno od
kulturní kritičky Caro Claire Burke! Virální hit se zabývá fenoménem tradwives –
žen, které na sociálních sítích propagují návrat k tradiční roli ženy v domácnosti,
péči o manžela a estetice 50. let.
Jednou z nich je i hlavní hrdinka románu Natalie. Ta na
sítích propaguje idylický tradiční život, za kterým však ve skutečnosti stojí
práce chův, producentů i moderních technologií. Jednoho rána se ale probudí v roce
1855 a musí skutečně žít tak, jak kázala…
Předloha chystaného filmu s Anne Hathaway v hlavní roli
Influencerka Natalie vybudovala svou kariéru na propagaci
idylického tradičního života. Ve skutečnosti však její dokonalá farma a
domácnost stojí na práci chův, producentů a moderních technologií. Jenže
jednoho rána se probudí v roce 1855 – bez vymožeností, na které spoléhá. Je to
jen trik, reality show, nebo snad boží zkouška? Ať už je pravda jakákoli,
Natalie rychle zjišťuje, že skutečný tradiční život je mnohem drsnější, než jak
ho prezentovala svým sledujícím.
Život v minulosti nebyl ani zdaleka tak růžový, jak se zdá na instagramu
Aby Caro Claire Burke pochopila hloubku tohoto zvláštního
digitálního kultu, během přípravy románu dokonce navštívila tajný „tradwife
boot camp“, kde se ženy učí tradičním dovednostem od pečení chleba až po
podřízenou etiketu. Tato zkušenost jí umožnila nahlédnout pod povrch esteticky
dokonalých videí na sociálních sítích.
„Viděla jsem tu touhu po řádu v chaotickém světě, ale také tu temnou, až klaustrofobickou kontrolu, na které to všechno stojí,“ svěřila se autorka.
Právě tento
detail dodává knize mrazivou
autentičnost – nejde jen o satiru,
ale o hlubokou sondu do moderní
osamělosti a touhy po idealizované
minulosti, která ale ve skutečnosti
nikdy neexistovala.
Přečtěte si ukázku:
Jako obvykle jsem se vzbudila dvě minuty před zvoněním budíku. Pět padesát osm a pink: s doširoka otevřenýma očima jsem připravená přivítat den. Ranní vstávání mi nikdy nedělalo problémy. Stejně tak jsem nikdy, ani jedinkrát v životě, nestiskla tlačítko pro odložené buzení.
Pomáhá tomu abstinence. Nepiju. Pomáhá i kázeň. Kázně jsem dostala do vínku přehršel. Vlastně jí prakticky překypuju, což je podle mě důvod, proč mi v životě nikdy nic nedělalo moc problémy. Ani mateřství, ani manželství, ani budování firmy, ani služba Jemu. Všechno mi to připadalo jako sled úkolů, které je potřeba každý den splnit, v tu správnou dobu, ve správném chronologickém pořadí. Vím, že pro jiné lidi to není snadné, pro mě ale opravdu je. Proto si mě tak oblíbilo tolik cizích lidí.
Druhým důvodem byly peníze. Ty tomu rozhodně taky napomohly.
