U příležitosti vydání nové knihy Tancuj, tancuj, tancuj, japonského spisovatele Haruki Murakamiho, jsme se sešli s dvorním překladatelem jeho příběhů. Tomáš Jurkovič nám prozradil nejen, jak složité je knihy z japonštiny překládat, ale i další perličky.
Pane Jurkoviči, jak jsme předeslaly, jste prakticky dvorním překladatelem Murakamiho knih do češtiny. Kolik knih jste již přeložil?
Pokud počítám dobře, vychází mi celkem osmnáct titulů.
Pamatujete si, která byla první?
Na to bych, myslím, ani nedokázal zapomenout. Bylo to Norské dřevo v roce 2002.
Jak vypadá vaše práce na překladu knih tohoto autora? Postupujete vždy stejně?
Jde o vcelku běžný a obvyklý postup: Začnu první kapitolou, pak přijde druhá, třetí… ? Pak následují dvě korektury… Nic neobvyklého. Jsou to takové vyjeté koleje, které vás vedou bezpečně k cíli.
Musíte se na překlad knihy nějak speciálně připravovat?
Ano a ne. Na nějaké speciální předchozí přípravy není obvykle čas. Do textu spadnete jako do vody a musíte plavat. Případné problémy, které text přináší, řešíte hbitě a elegantně za pochodu. Dnes už na to zpravidla stačí připojení na internet, kde většinou najdete všechny potřebné informace, jak k jazyku, tak k reáliím. Na druhou stranu, pokud překládáte delší dobu stejného autora, tak se vám časem průběžně získávané znalosti zúročí a jste čím dál tím připravenější a připravenější. Zároveň je jasné, že každý text s sebou přináší něco úplně nového. Učíte a připravujete se v podstatě pořád.
Máte čas si u překladu příběh také užít nebo se soustředíte pouze na práci?
Překlad si musíte užít, jinak to nebude bavit ani vás, ani čtenáře. Soustředit se na to pochopitelně musíte po celou dobu, ale to se navzájem s tím užíváním nijak nevylučuje. Musíte si užít tu práci jako takovou.
Kterou knihu Haruki Murakamiho máte nejraději?
Asi Kroniku ptáčka na klíček. V ní totiž hlavní hrdina dokáže vůbec poprvé s přehledem a na celé čáře zvítězit v přímém boji nad tím, co ho po celou dobu jeho existence (už od prvních Murakamiho literárních krůčků) trápilo.
Jak složité je překládat knihy z japonštiny? Má to nějaká úskalí a specifika?
Je to, myslím, stejné jako překládat knihy z jiných jazyků. Musíte vědět, co které slovo, slovní spojení, nebo reálie znamená, nebo to aspoň musíte umět bezpečně zjistit. A pak to šetrně a zároveň pravdivě sdělit českému čtenáři, aby měl v knize, pokud možno, všechny informace, které má čtenář originálu, a zároveň se mu i dobře četlo.
A proč jste se rozhodl zrovna pro tento poměrně neobvyklý jazyk? Čím si vás získal?
Protože se jednalo o dokonale odlišný jazyk a dokonale odlišnou kulturu, než jsou ty, které člověka obklopují v běžné každodenní české realitě. Je to takové milé osvěžení – na každém kroku vidíte, že věci můžou fungovat i úplně jinak, než běžně přijímanými a zažitými způsoby.
Jaké knihy sám rád čtete? Je čtení vaším největším koníčkem?
Nejradši čtu kvalitní knížky, které mi něco dají, někam mě posunou, ukážou mi nové světy, nedají mi na sebe zapomenout a vyžadují, abych se k nim vracel. Takové knížky, ze kterých si pak pamatuji celé věty a pasáže, které mě provázejí na cestě někam dál. Knížky, které nesmlouvavě chtějí, abych byl lepší, než jsem. Knížky, u kterých žasnu, že něco takového někdo napsal už před tisíci let a ono je to pořád živé. Na pomyslném žebříčku se u mě četba momentálně dělí o nejvyšší příčky s amatérským běháním, domácím kutilstvím, slovenským folklórem a tábořením ve woodcrafterském stylu.
Děkujeme za rozhovor a budeme se těšit na vaše další překlady.
Karolína Skácelová a Helena Herynková
Tomáš Jurkovič (1976) je český japanolog a překladatel z japonštiny. Věnuje se především dílům Harukiho Murakamiho, jeho první román přeložil již v roce 2002. Narodil se do česko-slovenské rodiny výtvarníků a od dětství se zajímal o japonskou kulturu a tradice. Vystudoval japanologii a od roku 2017 působí též na Gymnáziu Evolution jako učitel japonského jazyka.
