„Za svobodna jsem žil, jako žijí všichni, totiž neřestně. Vyhýbal jsem se ženám, které by mě mohly spoutat narozením dítěte nebo oddaností. Ostatně možná byly i děti, byly i případy oddanosti, ale dělal jsem jakoby nic. V tom je největší hnus. Neřest, ta není v něčem fyzickém, je právě v odvržení mravních vztahů k ženě, s kterou se člověk fyzicky stýká. A právě toto odvržení hlubších vztahů jsem si kladl za zásluhu. Vzpomínám si, jak jsem měl jednou starosti, že jsem nemohl zaplatit ženě, která se mi oddala zřejmě z lásky, a uklidnil jsem se teprve tehdy, když jsem jí poslal peníze, protože tím jsem ukázal, že k ní necítím žádné mravní závazky….“
Kreutzerova sonáta je moje první audiokniha. Po tištěné verzi bych díky drilu literatury na střední škole jen tak nesáhla, a tak se mluvené slovo ukázalo jedinou možností, jak najít cestu nebo alespoň přičichnout k realismu 19. století. Do sáhodlouhých rozborů se ale pouštět nebudu, jsou jich plné učebnice. Kniha, jejímž autorem je Lev Nikolajevič Tolstoj, vyšla už v roce 1890, mnohé otázky jsou ale stále aktuální. Přináší velmi otevřený vhled do vášně, fungování manželství, lásky a následně také až chorobné žárlivosti. V době vydání proto povídka způsobila poprask.
Vyprávěný příběh je výletem do mozku a myšlenkových pochodů šílence a Ladislav Mrkvička, který dílo čte, ho zvládá obzvláště věrohodně. Hlavního hrdinu přímo živě hraje a závěrečnou gradaci si slyšitelně užívá. Navíc má dokonalou výslovnost a nikomu neunikne z příběhu ani slovíčko. Ženské hlasy mi v jeho podání přišly poněkud slabší (takové divně skřehotavé), nevzbuzovaly ve mě žádné emoce, ale bylo jich nakonec jen minimum.
„Jen žádné cavyky. Ženu jak koně drž u huby, sic máš dům naruby.“
„Každý muž pociťuje to, co vy nazýváte láskou, ke každé krásné ženě.“
Brzy jsem zjistila, že poslech audioknih nepatří za volant do městského provozu, kde musím mít oči na stopkách a hlídat přednosti, chodce, tramvaje. Dálnice a rovné úseky jsou mnohem vhodnější. Navíc poslech přinesl jedno velké pozitivum, zvolnila jsem a snížila rychlost. Byly pasáže, ve kterých jsem se nemohla od rádia odtrhnout a i při dojezdu na parkoviště zůstala v autě a dál poslouchala. Nakladatelství Tympanum přináší těm, kteří mají v klasiku nedůvěru podobně jako já, skvělou příležitost, jak začít znovu a jinak. Navíc otevírají nespočet podnětů k diskuzi o morálce, vztazích, rovnoprávnosti, žárlivosti a lásce. Proto si audionahrávku poslechnu ráda znovu, i když vím, jak vše dopadne, ale o to zde nakonec vůbec nejde …
Hodnocení: 80 %
Autorka: Alena Bouchalová
K dispozici je i audiokniha v mp3.
Napsat komentář