Pojďte se vypravit do prosluněné jižní Francie, kde ucítíte žár slunce na své kůži, ochutnáte zde ten nejlepší croissant a poznáte partu znuděných dospívajících. Před očima se vám začne odehrávat příběh plný tajemství, který vám nedá spát.
Ze začátku je tu hodně postav, hodně jmen a taky lehký zmatek v tom, kdo je kdo, kdo s kým a proč. Ale nebojte, vše si brzy sedne a postavy se stanou těmi, které dobře znáte. Máme tu nejedno tajemství, a to nás nutí číst dál, protože vážně chceme vědět, jak se tohle všechno vyřeší.
Neskutečně mě bavilo, jak si autor/ka hraje se čtenářem. Mluví k nám, dává nám úkoly, jsme prostě součástí příběhu. Díky tomu je to jiné, hravé a vtipné. A to i přesto, že je příběh spíše tajemný, detektivní a místy až hororový. Opravdu je tu celá škála žánrů, a hlavně se tu objeví spousta vážných témat. Ať už takové, které řeší mladí lidé, jako jsou první lásky, kamarádství. Ale jsou tu i dospělácká témata. V příběhu je toho hodně, ale vše tu má své místo, vše tu pasuje.
Je to jiné a originální. Čtenář chvílemi neví, co si o tom všem má vlastně myslet. Vážně smekám, že to dokázal/a autor/ka celé „ukočírovat“ a provést čtenáře příběhem až do konce bez jediného zaškobrtnutí.
Myslím, že se tu podařilo vytvořit neskutečnou atmosféru malého městečka rozpáleného letním žárem. Budete mít chuť se tam rozjet. Stavit se v pekárně, koupit si klobouk a zajít na nedělní tancovačku. U toho budete pozorovat místní a přemýšlet, jaké jsou vlastně jejich osudy.
Jednotlivé střípky událostí si tu postupně střádáme, a nakonec se nám z nich podaří sestavit celý příběh. Je tedy fakt, že spousta věcí se tu úplně neobjasní a je jen na čtenáři, kam až ho jeho fantazie pustí a co si nakonec dosadí za tu kterou neznámou.
Miluji, když si za poslední větou, za poslední tečkou, můžu říct: „Jo aha! Takhle to celou dobu bylo!“ a to se tu vážně podařilo. Najednou dostává celý příběh nový rozměr a nejraději bych si ho přečetla ještě jednou, aby mi opravdu všechno zapadlo na své místo. Myslím, že bych se podruhé na něj dívala úplně jinak a našla tu další skryté indicie.
Co ještě mám u knížek ráda, tak pokud mě donutí myslet na příběh ještě pár dní po dočtení. Myslím na postavy, na jejich životy a kniha se mě prostě nechce pustit. Takže Islo, Lyno, Oliviere, Romeo, Amaro, myslím na vás a mávám vám na tábor.
Když to shrnu, za mě Velikovsky velký dobrý. Zajímavý, originální příběh, který ve vás zůstane.
Autorkou recenze je Eva Francová.
Napsat komentář