Eduard Vacek

Eduard Vacek (*1947) je prozaik, básník, výtvarník a publicista. V roce 1982 založil Patafyzické kolegium Teplice a vydával samizdatový sborník Pako. V letech 1986–1987 byl dvanáct měsíců vězněn za „zjevnou neúctu ke společnosti,“ které se měl dopustit jeho vydáváním a publikováním dalších textů (Vokno, Jazzstop), které „hrubě urážely budovatelské úsilí pracujícího lidu“. Po propuštění napsal knihu “Občanský průkaz prosím”, kde popsal své zkušenosti z vězení. Dále vydal knihy “Povídky”, “Sviňoďasi” a “Příběh muže, který nebyl účasten na lásce paní P.”
Je spoluautorem antologie české patafyziky “Hovnajs” a almanachu absurdity “...ode dna!”
Publikoval v novinách a časopisech Pako, Clinamen, www.idialog.cz, Mladá fronta Dnes, Nové knihy, Reflex, Směr, Severočeská revue, Zemědělské noviny a dalších.