Zázrak v černém domě

Významným motivem, téměř antihrdinou hry, je skvostný (přestože chátrající) funkcionalistický rodinný dům, který zahýbá s osudy hned několika generací Pompeových. Otec despota, matka židovka, jeden syn disident, druhý spolupracovník StB, dcera katatonička. Hledání zázračného řešení prokletého dědictví je bolestivé i groteskní, stejně jako rodinná snídaně. První polovina hry načrtává vztahy, problémy a traumata v rodině, v druhé části se příběh jako mozaika skládá dohromady do posledních do sebe zapadajících detailů. Jde o měšťanskou moralitu o nápravě narušených rodinných vztahů? Jistě, ale určitě nejen o ni. Jde také o poselství, že skutečná náprava nemůže být pouhým dílem technických opatření, i o podobenství přesahující rámec jednoho rodinného dusna. Autor přichází na trh se svou kůží nejen v obrazném, ale i v doslovném smyslu, neboť jde o dílo vytvořené z tkáně jeho vlastního života. (Josef Mlejnek). Svolení k divadelnímu provozování a k jakémukoliv veřejnému užití hry Zázrak v černém domě udílí Aura_Pont.