Poděbradové

Kniha seznamuje s osudy a významem nejen předků Jiřího z Poděbrad, ale také jeho potomků, kteří se stali přičiněním „husitského krále“ zámožným knížecím rodem ve vedlejší zemi České koruny Slezsku a ke kacířskému předkovi se už raději moc nehlásili. Jako minsterberští a olešničtí vévodové přežili dokonce Bílou horu a vymřeli až v polovině 17. století. Kolektiv historiků se v knize pokouší nastínit nejen dějiny rodu v období 300 let, kdy představoval důležitý politický, hospodářský a kulturní faktor ve východočeském, slezském a severomoravském prostoru, ale zabývá se i dalšími aspekty jejich působení. Například genealogickými, heraldickými, hospodářskými či kulturními. Vždyť například jeden z mladších synů krále Jiřího Hynek proslul jako výborný a prostopášný renesanční básník.