Soudní lékař a královna české krimi v otevřeném rozhovoru
Co se doopravdy děje za dveřmi pitevních sálů? Kniha Příběhy
z pitevny vám to prozradí čtivě a bez obalu!
Královna české krimi Kristýna Trpková (Vesnice, Stvůra) v ní
vyzpovídala předního českého soudního lékaře Pavla Toupalíka. Dozvíte se tak
ještě mnohem víc, než jste dosud pochytili při čtení kriminálek.
.webp?cbk=711591)
Uznávaný soudní lékař Pavel Toupalík a královna české krimi Kristýna Trpková spojili síly, aby čtenářům přiblížili, co se doopravdy děje za oponou pitevních sálů! Kniha vám zodpoví tyto a mnohé další palčivé otázky:
- Jaká je vlastně práce soudního znalce v naší zemi?
- Jak moc se realita na českých pitevnách liší od toho, co vidíme v televizi a čteme v knihách?
- Jsou podlahy na pitevnách vážně tak dokonale nablýskané a čisté jako na obrazovkách?
- Jaký byl nejbrutálnější čin, ke kterému byl Pavel za svou kariéru přivolán?
- Proč odborníci z tohoto oboru nedají dopustit na svůj pověstný černý humor?
- A na jaké oběti se ani po víc než třicetileté praxi a desítkách tisíců provedených pitev stejně zvyknout nedá?
Ukázka z knihy:
Pokud vím, u nás se nejčastěji směšuje soudní lékařství a patologie. Je to způsobeno mimo jiné i tím, že v zahraničí, například v některých státech Ameriky, se používá termín forensic pathology a forensic pathologist, tedy v překladu soudní patologie nebo soudní patolog, což jsou ovšem pojmy, které v Česku nemáme. U nás patologie představuje lékařský obor, který se zabývá morfologickou diagnostikou chorobných stavů u živých pacientů.
Chorobnými stavy myslíte například nádorová bujení?
Přesně tak. Hovoříme především o cytologických a bioptických vyšetřeních. Pokud jde pacient na operaci v nemocnici a je mu například odebrána podezřelá tkáň, tak ta tkáň se odesílá na ústav patologie, kde se zpracuje a dále mikroskopicky vyšetří. Úkolem patologa je analyzovat vzorek, následně určit, o jaký nález se přesně jedná – typ nádoru, jestli je zhoubný nebo nezhoubný –, a stanovit diagnózu. Podle toho se pak pacientovi může naplánovat léčba.
Takže patologové v České republice vůbec neprovádějí pitvy?
Provádějí, ale minimálně. Zpravidla jde o případy, kdy pacient zemřel v nemocnici, ovšem nikoli následkem traumatu, ale z důvodu chorobných příčin, a kdy existují pochybnosti, že nebyla správně stanovena diagnóza. Když je potřeba zjistit, na co přesně ten pacient zemřel, nařizuje se takzvaná patologicko-anatomická pitva, kterou provádí patolog. Oproti ústavům soudního lékařství jsou to ale opravdu jenom jednotky případů za měsíc.
A jak je to s tím koronerem?
Pojem koroner je převzatý ze zahraničí, přičemž u nás tenhle systém funguje teprve několik posledních let. Koroner je lékař, který pracuje pro koronerskou společnost a přijíždí k úmrtím, k nimž došlo mimo zdravotnická zařízení. Podle zákona o zdravotních službách musí takové tělo vždy prohlédnout lékař, který následně rozhodne o dalším postupu – jestli bude potřeba provést zdravotní pitvu, nebo ne. […]
Koroner tedy provede prohlídku těla a následně rozhodne, jestli by měla být provedena pitva?
Přesně tak. Z tohoto důvodu je to velmi, velmi odpovědná funkce, protože pokud pitva není z nějakého důvodu nařízena a později vyvstane podezření, že přece jen mohlo dojít ke spáchání trestného činu, musí se provést exhumace. Což bývá v době častých kremací samozřejmě problém. Tělo je spálené, a bez těla chybí důležité důkazy.
Kristýna Trpková a Pavel Toupalík na Světě knihy 2026
Kristýna Trpková (*1996) se psaní
detektivních románů začala věnovat na mateřské dovolené.
Debutovala detektivními romány Rozsudek
smrti (2021) a Stvůra (2021), za který obdržela
Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku a stala se tak
nejmladší držitelkou tohoto ocenění. Stvůra se stala
základem úspěšné série s ústřední detektivní dvojicí Laurou
Linhartovou a Adamem Benešem (Vesnice, 2022; Vetřelec,
2023). V roce 2024 vydala kriminální thriller Někdo z nás a
o rok později psychothriller Šmírák a také osobní
zpověď Moje malá bulimie. Letos potěšila čtenáře mysteriózním
thrillerem Temné břehy.
