Jsem odhodlaný: Dvě novely ze světa dystopické senzace
Světový fenomén Jsem roztříštěná se stal senzací sociálních
sítí po celém světě. A nyní vychází v nové edici s originální obálkou
a jedinečnou ladící ořízkou další kniha z této série!
Novinka Jsem odhodlaný obsahuje dvě novely z pohledu hlavních mužských hrdinů – dystopický svět ovládaný strachem tak uvidíte ještě z úplně nové perspektivy.
Dvě novely ze světa dystopické senzace Jsem roztříštěná vyprávěné z pohledu Adama a Warnera
Warner přišel o Juliette. Nejenže mu utekla, dokonce ho i postřelila. Se ztrátou Juliette se musí vypořádat i Adam, který se mezitím připravuje na bitvu, v níž může přijít o život. Oba jsou odhodlaní nejen dosáhnout svých cílů, ale také získat Juliette zpátky…
Doporučený věk 13+
Jak sérii hodnotí čtenáři?
„Co díl, to o stupeň lepší čtení!“
„Pamatuji se, jak jsem v pubertě hltala každé slovo v knize Hunger games a bála se, že už nic podobného (a přitom jiného) nemůže nikdo napsat. Díky bohu jsem se nemohla splést víc.“
„Roztříštěnou zbožňuju od začátku, ale s každým dílem, s každou stránkou je lepší a lepší.“
(recenze z Databazeknih.cz)
Přečtěte si také předchozí díly:
Ukázka z knihy Jsem odhodlaný:
Neuvědomím si, že vyslovil mé jméno, dokud ho nezopakuje ještě dvakrát.
„Co ode mě chceš?“ zeptám se, překvapený tím, jak klidně zním. „Bez pozvání jsi vstoupil do mého pokoje, stojíš tady a obviňuješ mě z věcí, na jejichž pochopení jsem neměl dost času. Dodržuju tvoje pravidla, poslouchám tvé rozkazy. Dnes večer opouštíme základnu a pustíme se do pátrání po jejich skrýši. Potom je můžeš zničit, jak se ti to bude hodit.“
„I tu tvoji dívku?“ zeptá se a tázavě nakloní hlavu k rameni. „Tvou Juliette?“
Při zvuku jejího jména sebou trhnu. Krev mi v žilách pulzuje tak rychle, že ji slyším šeptat.
„Kdybych jí prostřelil hlavu třemi kulkami, jak by ses cítil?“ Civí na mě. Pozoruje mě. „Zklamaný, protože jsi přišel o projekt se svým domácím mazlíčkem? Nebo zničený, protože jsi ztratil dívku, kterou miluješ?“
Čas jako by se zastavil, jako by se kolem mě rozpouštěl.
„Byla by to škoda,“ uvažuju nahlas a ignoruju chvění, které cítím hluboko ve svém nitru a které vyhrožuje, že mě roztrhá na kusy, „ztratit něco, do čeho jsem investoval tolik času.“
Usměje se. „Je dobré vědět, že to vidíš takto,“ komentuje. „Ale projekty se nakonec dají snadno nahradit. A vím jistě, že najdeme lepší a praktičtější využití tvého času.“
„Co ode mě chceš?“ zeptám se, překvapený tím, jak klidně zním. „Bez pozvání jsi vstoupil do mého pokoje, stojíš tady a obviňuješ mě z věcí, na jejichž pochopení jsem neměl dost času. Dodržuju tvoje pravidla, poslouchám tvé rozkazy. Dnes večer opouštíme základnu a pustíme se do pátrání po jejich skrýši. Potom je můžeš zničit, jak se ti to bude hodit.“
„I tu tvoji dívku?“ zeptá se a tázavě nakloní hlavu k rameni. „Tvou Juliette?“
Při zvuku jejího jména sebou trhnu. Krev mi v žilách pulzuje tak rychle, že ji slyším šeptat.
„Kdybych jí prostřelil hlavu třemi kulkami, jak by ses cítil?“ Civí na mě. Pozoruje mě. „Zklamaný, protože jsi přišel o projekt se svým domácím mazlíčkem? Nebo zničený, protože jsi ztratil dívku, kterou miluješ?“
Čas jako by se zastavil, jako by se kolem mě rozpouštěl.
„Byla by to škoda,“ uvažuju nahlas a ignoruju chvění, které cítím hluboko ve svém nitru a které vyhrožuje, že mě roztrhá na kusy, „ztratit něco, do čeho jsem investoval tolik času.“
Usměje se. „Je dobré vědět, že to vidíš takto,“ komentuje. „Ale projekty se nakonec dají snadno nahradit. A vím jistě, že najdeme lepší a praktičtější využití tvého času.“
