Vraždy pod italským sluncem
Oblíbili jste si severské krimi Anderse de la Motte? V jeho
nejnovější knížce zádumčivou a mrazivou atmosféru nečekejte – detektivka Zločin v Amalfi, kterou napsal ve spolupráci se svou manželkou Anette, vás totiž přenese přímo na jedno z nejkrásnějších prosluněných italských pobřeží.
V druhém díle detektivní série Vraždy pod sluncem oblíbeného
spisovatele nechybí nic z toho, co dělá jeho detektivky nezapomenutelné:
svěží styl, chytré zvraty, napětí a parádně vystavěná zápletka.
Oddechová detektivka v klasickém stylu od mistra severské krimi
Druhý díl série oddechových krimipříběhů z prosluněné Itálie. Švédský učitel dějepisu Hugo Lind a majitelka cestovní kanceláře Lara Belmonteová řeší další případ záhadného úmrtí. Tentokrát Belmonte Travels zorganizovala luxusní pobyt na pobřeží Amalfi pro bohatou obchodní dynastii Byhlénů. Kolují zvěsti, že patriarcha Gottfrid Byhlén je konečně připraven předat kontrolu nad svým cukrářským impériem. Ale komu? A půjde kvůli tomu někdo z potenciálních dědiců přes mrtvoly?
Láskou to všechno začalo
Zločin v Amalfi představuje pokračování tvůrčí spolupráce autora s jeho manželkou Anette de la Motte. Ta do projektu vnáší nejen svůj jazykový cit a spisovatelskou zkušenost, ale také osobní vztah k Itálii, odkud pochází její rodina. Záměrem dvojice je vytvořit mapu Itálie skrze kriminální příběhy, kde každý region přinese novou atmosféru a nové chutě.
„ „Náš proces je velmi organický. Sedíme spolu na terase, pijeme kávu a mluvíme o svých postavách, jako by to byli naši sousedé. Někdy se i pohádáme o to, co by která postava měla udělat, ale to je právě to, co dává knize život.“ “
— Anette de la Motte v rozhovoru pro švédský
Bokförlaget Forum
Ukázka z knihy:
„Báječná party, Gotte,“ řekla Jackie. „Ty to fakt umíš pořádně rozbalit.“
„Sklapni a jez zmrzlinu,“ odsekl pralinkový král a nabral si do pusy velkou lžíci lískooříškové.Sestra ho napodobila a po ní i ostatní hosté. Lara cítila, že by měla něco říct, ale nevěděla co. Tohle byla jednoznačně nejpokaženější večeře, jakou kdy organizovala.
Carl Byhlén zničehonic zacinkal na svůj pohár.
„Dámy a pánové,“ prohlásil. „Dnešní den byl v mnoha ohledech zajímavý.“
Škodolibě se usmál.
„A ten závěr! Ať si o tobě říkají, co chtějí, tati, smysl pro dramatično ti rozhodně nechybí.“
Pozvedl sklenici vína.
„Na tebe, drahý otče. A taky na tebe, teto Jackie, a na skvělou budoucnost Čokoládoven Byhlén.“
Gottfrid jeho přípitek opětoval, obrátil se k sestře a přiťukl si i s ní.
„Na zdraví, Jackie,“ zamručel. „Na naši novou budoucnost!“
„Na zdraví, Gotte,“ odpověděla jeho sestra. „A na zdraví vám všem. Na budoucnost!“
V okamžiku, kdy pozvedla sklenici ke rtům, náhle od moře zavanul poryv větru. Svíčky na stole se zachvěly a všechny současně zhasly. Pár talířů a sklenic spadlo na tvrdou podlahu a rozbilo se, načež hosté s polekaným křikem vyskočili zachraňovat zbylé nádobí a své šaty.
Ten vítr s sebou něco přinesl, povšimla si Lara. Vůni soli a moře, jak se dalo čekat, ale kromě toho ještě něco. Cosi temného a prastarého, z čeho se jí zježily chloupky za krkem.
„Il pistrice,“ šeptla sama pro sebe, a přestože nebyla nijak pověrčivá, bezděky udělala rukou znamení proti uhranutí.
