Šachová romance od autorky Hypotézy lásky!
Milujete hravé romcomy? Potom vám nejspíš neunikly senzace TikToku Hypotéza lásky a Hlava plná lásky, které okouzlily svět! Jejich autorka Ali Hazelwood teď přichází s romantickou young adult novinkou Šach a mat – hravou variací na Dámský gambit, kterou si zamilují i mladší čtenáři.
Mallory hrávala šachy, svého snu se ale vzdala. Poté se ale rozhodne zúčastnit posledního turnaje – a náhodou se jí podaří porazit šachového mistra Nolana Sawyera. Konkurence může být někdy tak přitažlivá...

Bojuje o vítězství, nebo o její srdce?

Mallory už šachy nehraje. Svého snu se vzdala, aby se mohla věnovat mámě, ségře a práci, která ji sice nenaplňuje, ale něco málo jí vydělá. Všechno se změní ve chvíli, kdy se Mallory rozhodne zúčastnit posledního turnaje a náhodou se jí podaří porazit šachového mistra Nolana Sawyera. Nolan nevěří, že mu to natřela taková nicka. Ještě víc ho ale překvapuje, že má chuť utkat se s ní znovu. Mnohem chytřejší by přece bylo vycouvat, tak co to s ním je? Pro Mallory je tohle vítězství cestou k peněžním výhrám, které by jí vytrhly trn z paty. Brzy se však přesvědčí o tom, jak nelítostná (a přitažlivá) může konkurence být…
Doporučený věk 13+
Stejně jako předchozí knihy Ali Hazelwood, i tato má u čtenářů úspěch!
„Ali Hazelwood se stoprocentně stává mou naprosto oblíbenou
autorkou. Její knížky jsou neuvěřitelně čtivé, milé, inteligentní, s krásnou
romantickou linkou a úžasnou zápletkou.“ –recenze z Databazeknih.cz
„Díky této knize jsem dostala chuť hrát šachy!“ –recenze z GoodReads.com

Autorčiny bestsellery jsou k dostání i jako e-knihy:
Ukázka z knihy Šach a mat:
Mě si nikdo nevšímá a… tak to udělám.
Natáhnu se po králi. Zvednu ho. Cítím v ruce jeho lehounkou, dokonalou váhu a slabě se pousměju, když přejedu prstem po jeho koruně.
Ten hloupý, zbytečný král, který není vůbec k ničemu. Sotva se může posunout o jedno políčko, krčí se za hradbou pěšců a je tak snadné zahnat ho do rohu. Má jen zlomek síly dámy. Bez svého království není nic, vůbec nic.
Srdce se mi sevře. Aspoň někam patří.
Postavím krále zase na políčko a zadívám se na řady figurek – na tu triviální a přece monumentální šachovou krajinu. Mám ji vtisknutou do paměti líp než pohled z okna svého dětského pokoje (ten není ničím pozoruhodný: rozbitá trampolína, spousta nevrlých veverek a meruňka, která se nikdy neobtěžuje rodit ovoce). Znám ji líp než vlastní obličej v zrcadle a nedokážu od ní odvrátit pohled, ani když se židle proti mně posune po podlaze. Ani když jeden z pořadatelů turnaje oznámí začátek. Stůl se pohne, když si můj protivník sedne. Do mého zorného pole se natáhne velká ruka. Snažím se vytrhnout ze svého zasnění a stisknout ji, když uslyším hluboký hlas:
„Hráč Marshallova šachového klubu číslo jedna. Nolan Sawyer.“











