Skrytá místa blog

Toulejte se po dávno zapomenutých místech

Místa, kde se dávno zastavil čas. Domy, v nichž nyní již bydlí jen duchové a vítr. Dech beroucí stavby, které jsou dnes už jen zašlé slávy sen. Vydejte se na zajímavá Skrytá místa světa se Sarah Baxterovou.

Sarah Baxterová je novinářka a zcestovalá žena, a navíc umí o cestovatelských výpravách krásně psát. Její nejnovější kniha Skrytá místa světa není vpravdě turistický průvodce, ale spíš kouzelné vyprávění o místech, která dávno zavál čas.

V krátkých kapitolách představuje dáma, která procestovala celý svět, a dlouholetá redaktorka magazínu Wanderlust nejrůznější zajímavá světová zákoutí, která si svou krásou i nevšedností chytnou za srdce. Podívat se můžete na 25 míst, obestřených tajemstvími záhadami, míst, na něž již dlouho útočí zub času. Nečekejte však obyčejné turistické informace, čekejte napínavou výpravu s poodhalením krás zapomenutých zákoutí.

S autorkou se vyšplháme třeba do kouzelného údolí Kaisertal v rakouských Alpách, do Kambodži na první hlavní město Khmérské říše, k branám Mayské říše, vyhlédneme z míst, kudy hleděl i sám císař Tiberius, či se projdeme po anglické vesnici, která ustoupila potřebám 2. světové války a stala se tak trvalou připomínkou tohoto strašného konfliktu.

Skrytá místa blog2

Ukázka z kapitoly Tiberiova vila:
Vědělo se však také, že Tiberius má letní sídlo na pevnině, někde mezi Neapolí a Římem, podél starověké pobřežní silnice; soudobí historici psali o jeho „vile zvané Grota“, jež údajně ležela u města Terracina. Nikdo však nevěděl, kde přesně. Až v roce 1957 stavitelé nové přímořské dálnice učinili neuvěřitelný objev. Pouhých několik metrů od starého města Sperlonga, na úpatí Monte Ciannito, našli archeologický poklad: zbytky místností, nádvoří, bazény, rybníky a velkolepé sochy vhodné i pro krále. Sperlonga je malebná změť uliček, střešních teras a obílených domů obrostlých liánou bugenvilea, jež se vine až ke dvěma nádherným zlatým plážím.

Původní název města, Spelunca, pochází z latinského speluncae, což znamená „mořské jeskyně“ – a mnoho takových do místního písečného pobřeží vyhlodalo Tyrhénské moře. V nich byl objeven důkaz o lidském osídlení sahajícím až do éry mladého paleolitu. Svědectví o Sperlonze coby místu, kde stávalo mytické spartánské město Amyclae, jež záhadně zmizelo před asi 3000 lety, je již méně, to však podobná tvrzení neumlčelo. Vila ve Sperlonze patřila Tiberiově rodině po několik generací. Údajně šlo o přepychovou několikapatrovou rezidenci, jež se tyčila do kopce a zahrnovala přírodní mořskou jeskyni přestavěnou na okázalý hodovní sál zdobený mramorovým obložením, mascheroni (groteskními maskami) a impozantními sochami. Tady se Tiberius a jeho hosté povalovali na lůžkách vytesaných do skály a večeřeli na umělém ostrově uprostřed zdobného bazénu plného ryb; jídlo jim prý vozili na minia ­turních lodičkách. Po pádu Západořímské říše v šestém století tehdy už zdevastovanou vilu používali místní obyvatelé jako útočiště před útoky Saracénů. V roce 1534 celé město srovnal se zemí pirát Barbarossa, zatímco příroda Tiberiovo útočiště pohřbila pod hromadami písku. Osud Sperlongy se nakrátko změnil v polovině dvacátého století. Když se na světlo dostaly jeho vzácné pozůstatky, městečko objevila společenská smetánka a toto slunné a velkolepé místo nedaleko Říma lákalo i herce a herečky, například Brigitte Bardot.

Dnes už sice Sperlonga v módě není, ale vila fascinuje i nadále. Leží na konci dlouhé, krásné pláže u tak široké jeskyně, až se zdá nemožné, že se kdy na ni mohlo zapomenout. Sousední muzeum dnes vystavuje poklady nalezené uvnitř jeskyně, včetně obrovských rekonstruovaných soch představujících příběhy z Odyssey: útok Skylly, Odysseovo zvedání mrtvého Achilla i oslepení kyklopa Polyféma. Několik ozdob zůstává i uvnitř samotné groty. Můžete v ní volně bloumat podél nízkých kamenných zídek, procházet se kolem rybníků i vstoupit do samotné jeskyně – přirozeného výklenku ve vápenci, kde kdysi pobývali nejmocnější muži světa.

Sice už jsme dávno odvykli tomu toulat se krajinou jako třeba H. D. Thoreau, vždy potřebujeme nějaký cíl cesty. Ale kniha Skrytá místa světa v mnohém právě výše zmíněného filozofa připomíná. Autorka zvolila konejšivý styl vyprávění, který čtenáře zaujme natolik, že zapomene na dění kolem a snadno si představí, že se prochází po všech těch místech, o nichž Sarah Baxterová vypráví. A na mnohá z nich se pochopitelně stále navštívit a objevit na vlastní oči krásy, o nichž doposud jen četl.

Skrytá místa blog3

Ilustrace z kapitoly Tiberiova vila

Díky kouzelným ilustracím, které příběhy míst doprovázejí, se knížka Skrytá místa světa rozhodně stane také krásným artefaktem, který bude zdobit vaši knihovnu.

Helena Herynková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *