Dokonalé děti

Sophie Hannah – Dokonalé děti

Dokonalý život za nejvyšší cenu? Uplynulo dlouhých dvanáct let… Za tu dobu se mnohé změnilo. Ale jedno ne. Kamarádčiny děti vypadají naprosto stejně jako kdysi. To přece není možné… Nebo ano? Šálí vás zrak, nebo se děje něco sakra divného?

Beth veze svého syna na fotbalový zápas. Podle adresy je to jen kousek od domu její tehdejší kamarádky. Dvanáct let spolu nemluvily, mají pro to dobrý důvod. Ale zvědavost je zkrátka větší. Flora zestárla, to je logické. Ale obě děti, které vystupují z auta hned za ní, vypadají stejně, jako když je viděla naposledy. Jako by zamrzly v čase… Začíná hon na čarodějnice. Tohle přece není normální. Muselo se něco stát. A ona na to musí přijít.

Jsou za tím čáry, nebo Beth jen špatně viděla? Možná má halucinace, nebo je Florou po těch letech a nevyřčených posledních slovech posedlá? Zezačátku to tak vypadá. Jako by byla blázen, který vidí jen to, co chce, a nechce si dát říct. Ale čím víc se do pátrání noří, tím víc je přesvědčená o tom, že má pravdu. S Florou a její rodinou není něco v pořádku. A tak začíná boj nejen s časem. Podaří se jí vyřešit záhadu dokonalých dětí? Nebo nakonec skončí v péči odborníků?

Sophie Hannah je bestsellerovou autorkou psychologických thrillerů a ani Dokonalé děti nejsou výjimkou. Tentokrát nechává čtenáře nahlédnout pod oponu dokonalého života. A startuje bláznivou cestu k šokujícímu odhalení. I když bývá občas kritizována za rozvláčné začátky, v případě této knihy ukazuje, že to dokáže rozjet hned zkraje. Od první stránky vás přesvědčí, že chcete a potřebujete vědět, jak to bylo doopravdy. Stupňuje napětí a odkrývá další a další otázky, které vyžadují logickou odpověď.

Protože na poli spisovatelském není žádným nováčkem, dokáže si čtenáře pěkně povodit. Nebudete vědět, jestli vás tzv. tahá na uvařené nudli, nebo je za tím něco víc. Samotná zápletka je vypracovaná do posledního detailu a nenechá vás na pochybách, že „něco takového“ jste nečekali ani ve snu. Rozkrývá směsici nejrůznějších pocitů od zrady, závisti, zklamání a strachu a posedlost je tu skloňovaná ve všech ohledech. Postavy zaklela do figurek na šachovnici, z nichž má každá přesně dané možnosti pohybu. Beth občas působí jako cvok, který nedokáže nechat minulost být. Její rodina však tento trochu otravný fakt vyvažuje a dodává šmrnc vtipu, pohody a „chladné hlavy“. Flora a její rodina je jiné sousto. Tady se autorka vyřádila do sytosti.

Lze říct, že jde o velmi zajímavý příběh, který sice působí jako honička za vlastním ocasem, ale je za ním daleko víc. Závěr je plný napětí a adrenalinu. Možná zanechává pachuť znechucení, ale má nápad. Sophie Hannah tímto příběhem povýšila svůj tak trochu zaběhnutý styl v této linii psaní. Autorku možná znáte jako pokračovatelku literárního dědictví Agathy Christie. Loni jí vyšla zatím poslední kniha s oblíbeným vyšetřovatelem Herculem Poirotem Vraždy na Ledňáčkově vrchu.

Autorkou recenze je Tereza Bártová.

Tento článek vyšel v magazínu Luxor v březnu 2022.