Neandrtálec otevírá dveře do vesmíru je počin Prestona Nortona, amerického spisovatele, který v zahraničí vydal již několik knih, ale v ČR debutuje právě touto novinkou u nakladatelství Yoli. Young adult čtenáře oslní především netradičním námětem.
Clifford Hubbard je šestnáctiletý kluk, vážící sto dvacet kilo a měřící přes dva metry. Právě kvůli své velikosti je otloukánkem, z něhož si ostatní dělají legraci. Clifford se nebrání, přijímá to, a navíc si sám o sobě nic moc hezkého nemyslí. Doma to nemá jednoduché, a navíc jeho bratr Shane je… Co se stalo s Cliffovým bratrem vám neprozradím, protože byste věděli před otevřením knihy už moc.
Na začátku se čtenář seznamuje s Cliffem a jeho životem, trochu podrobněji poznává také spolužáky, kteří jsou spolu s ústředním protagonistou pro děj důležití. Autor šikovně prokládá děj humorem, má smysl pro detail a zajímavost, takže si vedlejší postavy snadno zapamatujete. U každého zmíní totiž něco podnětného a netradičního, co ho snadno odliší od ostatních.
Základní zápletka se tváří poměrně jednoduše, ale při čtení zjistíte, že se dotýká opravdu složitých témat. Hvězdnému školnímu sportovci Aaronovi se stane nehoda a přichází za Neandrtálcem, tedy Cliffordem, s bizarním návrhem. Bůh mu totiž prý v momentě blízkém smrti předal seznam úkolů, jenž je třeba splnit. Aaron bůhví proč nabízí Cliffordovi, aby se s ním na splnění seznamu podílel. Mají tak před sebou několik úkolů, které nejsou vůbec snadné. Čím více se jim věnují, tím hlouběji také odkrývají tajemství životů svých i těch, jichž se položky na seznamu týkají. Odhalují i to, jak moc spolu některé věci souvisejí a Clifford má konečně pocit, že i bez bratra Shanea někam zapadá.
V postavě Shanea autor snoubil hned několik závažných témat. Kniha se celkově věnuje, ať už okrajově nebo do hloubky, mnoha podstatným problémům. A to nejen těch, které trápí mládež. Příběh se dotýká kouření marihuany či požívání tvrdých drog, alkoholismu, násilí v rodině, deprese, úmrtí a ztráty blízkého člověka v různých rovinách. Zabývá se samozřejmě především dospíváním, ale také náboženstvím a názorem na Boha, sebevraždou, násilím mezi dospívajícími či šikanou.
Děj knihy Neandrtálec otevírá dveře do vesmíru je promyšlený a opravdu umně sepsaný především pro cílovou čtenářskou skupinu. Preston Norton vsadil na tři podstatné věci – originalitu, nápaditost a osobitost. Jeho tvůrčí přístup samozřejmě nepostrádá ani silné emoce, dojetí, ale také řízný humor, který je stálou součástí a skvěle vyvažuje depresivní podtón knihy (a již zmíněná závažná témata). Co se týče symboliky spojení dveří, života a neznámého, tak pro mě to nebylo přímo první setkání. Netuším, jestli se autor nechal inspirovat či to byl jeho nápad, ale rozhodně má co do sebe.
Cliffordův příběh osloví teenagery, k nimž primárně směřuje, ale také starší čtenáře. Román Neandrtálec otevírá dveře do vesmíru se samozřejmě také věnuje milostným avantýrám středoškoláků. Nenahlížíte na jeden, ale více vztahů, z nichž máte možnost více nahlédnout do jednoho, přičemž se ovšem neudá víc než polibky, jak už předem tušíte. Ani se nekoná žádné pohádkové jiskření, ba naopak vše postupuje přirozeně. Příjemné je, že Preston Norton poukazuje i na tuto problematiku vztahů.
Tento román není úplně pro každého. Chcete-li milostnou romanci, poohlédněte se po jiné knize. Toužíte-li po dobrodružství, které bude návykové, budete zklamaní. Tohle je totiž počin, který s dávkou humoru a nápaditosti pomáhá nahlížet na život a jeho smysl. Na těžkosti dospívání, radosti i strasti, které plynou z odlišností. A to vše se tak před vámi odehrává v emotivním příběhu, který přímo vybízí k zamyšlení. Nemáte před sebou jen tak obyčejnou oddechovku, ale užijete si ji do sytosti.
Jelikož jsem zpočátku očekávala román svým způsobem spadající do LGBT žánru, byla jsem trochu rozladěná. Jenže té nápaditosti a humoru se prostě nedalo odolat, všechny ty otázky, hledání odpovědí, boj a snažení mě zasáhly a pohltily natolik, až jsem si příběh skutečně silně zamilovala. A stejně tak jsem si oblíbila i hrdiny. Možná vás Preston Norton na prvních padesáti stranách neoslní, možná i při sté ještě budete přemýšlet, jestli je jeho dílo tím pravým čtením pro vás. Dejte mu však šanci jako Clifford Aaronovi a příjemně vás překvapí. Získá si vás, ať už jste hltači young adult či starší čtenáři, jako já.
Chensie Ips
Napsat komentář