Kniha Nic netrvá věčně mě chytla už od prvních stran. Je to thriller, který stojí nejen na akci, ale hlavně na emocích, vztazích a otázkách, které si během čtení pokládáme spolu s hrdiny. A právě to z něj dělá příběh, který ve mně zůstal i po dočtení.
Myron si myslí, že má jednu kapitolu života definitivně uzavřenou – před třemi lety sportovní agent Myron Bolitar pronesl smuteční řeč na pohřbu Grega Downinga, svého klienta, slavného basketbalového trenéra a dávného soupeře, se kterým měl bouřlivou minulost. Nejprve proti sobě stáli coby rivalové, později se z nich překvapivě stali obchodní partneři. Myron se s minulostí vyrovnal a šel dál. Jenže když se u něj objeví federální agenti a oznámí mu, že našli Gregovu DNA na místě vraždy, všechno se obrátí vzhůru nohama. A člověk si hned říká: „Co dělala Gregova DNA na místě zavražděné supermodelky a jejího syna, když měl být dávno mrtvý?“
Myron tak musí připustit možnost, že Greg možná nikdy nezemřel. Tohle zjištění ho okamžitě vtáhne do nového pátrání. Spolu s Winem, svým nejlepším přítelem a zároveň neuvěřitelně bohatým a nebezpečně schopným člověkem, se vydávají po Gregových stopách. Jejich cesta je plná rizik a nečekaných zvratů, a to mě, jako čtenáře opět nutí k položení otázky: „Kde se Greg celou dobu skrýval? A proč by se vracel právě teď?“
Během pátrání se začínají rozplétat i další vraždy, které na první pohled spolu nesouvisí. Postupně ale vychází najevo, že za nimi stojí sériový vrah, který má děsivě promyšlený způsob práce – vždycky dokáže vraždu hodit na nevinnou oběť. Tenhle motiv mě opravdu zaujal, protože dodává příběhu další vrstvu napětí.
A i když to v jednu chvíli vypadá, že už je vše vyřešené a víme, kdo za tím vším stojí, Coben nechává ještě jedno eso v rukávu. Když už má čtenář pocit, že může knihu odložit s pocitem uzavření, tep se zklidní ze 160 na normálních 110, přijde další zlom. Rozuzlení se totiž objeví až úplně na konci – a přesně tenhle moment mi připomněl, proč mě Coben baví.
Coben píše svižně, čtivě a umí udržet atmosféru tak, že jsem měla chuť číst dál i ve chvílích, kdy jsem původně plánovala knihu odložit. Vůbec nevadí, pokud člověk nečetl předchozí díly série. Postavy jsou napsané tak, že si k nim rychle najdete cestu a všechno důležité pochopíte i bez znalosti minulosti.
Typické pro Cobena jsou rychlé zvraty, humor, napětí a osobní rovina příběhů. A přesně tohle všechno se v knize Nic netrvá věčně krásně potkává.
Autorkou recenze je Simona Krchová.
Napsat komentář