Haruki Murakami je oblíbený autor, kterému u nás vyšlo již mnoho knih. Jeho knihy jsou dost specifické a zároveň jsou i takovou sondou do japonské kultury, která je pro Evropu lákává a mnohdy neznámá.
Kniha První osoba jednotného čísla vzbudila jistě mnohá očekávání. Jsou to čtyři roky, kdy autorovi u nás vyšla kniha Komturova smrt, román o bezmála 800 stranách. První osoba jednotného čísla je však úplně něco jiného, jedná se o osm povídek, které jsou sice odlišné, ale přesto je něco spojuje. Všechny jsou vyprávěny z pohledu mužského hrdiny a jsou vzpomínkami na nejrůznější události či setkání. Psaní v první osobě bylo pro Murakamiho typické v jeho dřívější tvorbě, a proto je tato sbírka považována jako takový návrat k jeho spisovatelským kořenům.
Všechny texty se pohybují na pomezí reality a snového světa hlavních hrdinů. Hlavní postavy jsou přemýšlivé, melancholické a rády rozebírají své pocity, ale také mají občas tendence soudit ostatní. Některé povídky v sobě nesou poselství, jiné naopak zcela postrádají rozuzlení a nechají smysl jen na samotném čtenáři.
Ačkoliv jsou povídky krátké, každá je svým způsobem velice intenzivní. Jedna povídka vypráví o pozvání na klavírní recitál, který se ve skutečnosti nekoná. Další povídka vypráví o setkání muže a dívky ve vlaku, kdy si hlavní hrdina vezme neznámou ženu k sobě do bytu a tato neznámá při sexu vykřikuje jméno jiného muže. Jiná povídka vypráví o fascinaci dívkou, která hlavnímu hrdinovi přišla ošklivá, ale zajímavá. V několika povídkách se promítá i téma hudby, zejména v povídce, kdy autor vypráví o mýtickém jazzovém albu. Murakami se nebojí ani absurdních situací, zejména v povídce o mluvící opici.
První osoba jednotného čísla je kniha, která dokáže vyvolat mnoho emocí a bude ve vás rezonovat. Nejedná se o knížku na jedno odpoledne, krása této knihy spočívá v pomalém tempu a skvělého prožitku ze čtení. Povídky nejsou nabité dějem, ale autor si skvěle hraje se čtenářem, předvádí doslova koncert slov a vyžívá se v atmosféře jednotlivých příběhů. Kniha určitě nemusí sednout každému, ale rozhodně stojí za přečtení, jelikož se jedná o velice zvláštní čtení. Zvláštní však způsobem, který si zamilujete a budete chtít víc.
Autorkou recenze je Petra Pilátová (@knihomolskydenik).
