Zdeněk Svěrák, herec, scenárista, dramatik, spisovatel. V neděli 28. března oslavil tento mistr laskavého humoru 85. narozeniny, a zároveň vyšla již třetí jeho povídková sbírka Povídky a jedna báseň. Ta se tak stala originálním dárkem pro všechny jeho čtenáře.
Když se řekne Zdeněk Svěrák, každý si pravděpodobně představí něco trochu jiného. Možná to bude soused Pařízek, jehož stěrače stírají a ostřikovače stříkají. Nebo virtuos Louka, který zlatem a stříbrem obtahuje nápisy na náhrobních kamenech, a ujme se malého chlapce. Podnikavec Lavička, jenž chce své rodině pořídit krásnou venkovskou chaloupku. Anebo si vzpomenete na učitele v důchodu Tkalouna, který objeví kouzlo práce ve výkupu lahví. Takhle by se dalo ještě hodnou chvíli pokračovat. Především se vám ale před očima jistě objeví muž s laskavým smyslem pro humor, o nějž se rád dělí se svými čtenáři, i divadelními a filmovými diváky. A přitom se Zdeněk Svěrák vlastně stal hercem a autorem tak trochu náhodou, nebo spíš dílem osudu. A myslím, že to, aby Svěrák neučil literaturu, ale rozdával humor v knihách, na divadle a ve filmu, byla ta nejšťastnější náhoda za posledních 85 let.
Ano, Zdeněk Svěrák letos oslavil půlkulaté jubileum, a jak je dobrým zvykem, čtenáři mohou slavit s ním. Nedávno totiž vyšla již třetí kniha povídek, k nimž tentokrát přibyla také jedna báseň. Sbírka Povídky a jedna báseň dostala opravdu kulišácký název, dle slov autora proto, aby své čtenáře oklamal, že se jedná o skvělé čtení, prostě povídky jedna báseň. Netřeba kulišáren, protože si buďte jisti, že se o báječné čtení skutečně jedná.
Svěrák, který miluje náš krásný jazyk, a svým hrdinům dával vždy velmi zábavná jména, do každé povídky vložil lásku k češtině, ke skvělému příběhu, a samozřejmě humor. V některých vyprávěních očividný, v jiných skrytý za špetku nostalgie, dojetí či napětí.
Povídky a jedna báseň jsou literární jednohubkou, nad kterou si smlsnete během jednoho odpoledne, pochutnáte si na nich jako na bábovce od babičky u nedělní kávy. A pak je schováte do knihovny jako malý poklad, k němuž se jistě znovu vrátíte.
Snad mohu mluvit na všechny milovníky Svěrákova psaní i hraní, když vyslovím přání, aby oslavil ještě mnohá jubilea a napsal přehršle krásných příběhů.
Helena Herynková
Napsat komentář