1. Protože anglická autorka Jojo Moyesová není žádným spisovatelským zelenáčem, své čtenáře už dokázala donutit plakat nad knihami Než jsem tě poznala, Dívka, jež jsi tu zanechal či Poslední dopis od tvé lásky. Umí psát krásné, lidské příběhy o lásce, životě ve své nejkrutější realitě a také o vztazích. Čtení pro ženy, které se nespokojí s pouhou bezduchou romantikou, ale touží po něčem navíc (a ne, není tím myšlen sex).
2. Protože román Krasojezdkyně dává možnost stát se zas tou malou holkou, která k smrti miluje koně a poníky a pod lavicí tajně čte Dívky v sedlech. Sarah je čtrnáct a místo prožívání pubertálních problémů má naprosto jiné starosti. Spolu s dědečkem, jejím jediným příbuzným, trénuje svého milovaného koně jménem Boo, protože jejím snem je stát se členkou elitní francouzské školy zvané Le Cadre Noir. Jenže všechno se zamotá v momentě, kdy dědečka postihne mrtvice a je dlouhodobě upoután na lůžko v nemocnici. Sarah najednou nemá kam jít, čím platit za Boovo ustájení a noří se do čím dál větších problémů. Téma koní a jezdectví se prolíná celou knihou. Sama autorka je nadšenou milovnicí koní a z řádků je znát naprostý obdiv ke zvířatům, které pod citlivým vedením dokáží neuvěřitelné věci.
3. Protože Jojo Moyesová umí napsat neuvěřitelně silné hrdinky. Když opomineme Sarah, tak druhou hlavní roli hraje Natasha. Nekompromisní právnička, zastupující týrané a jinak zneužívané děti, které zoufale potřebují pomoci. Tvrdě bojující za svou kariéru a za práva všech dětí. Její úspěšný profesní život ovšem poznamenává stigma vlastního nenaplněného mateřství a neúspěšné manželství, které stojí těsně před rozvodem. A pak ji cestu zkříží zoufalá Sarah…
4. Protože ani v Krasojezdkyni nechybí nadmíru zajímavý mužský hrdina. Mac, Natashin skoro exmanžel, je na první pohled trošku lehkomyslný floutek, ale v jádru je to neuvěřitelně citlivý muž, který se snaží všemi prostředky zachránit své rozpadlé manželství a pomoci jedné bláznivé dívce, o které neví vůbec nic. Mac má neskutečné charisma a vyvolává touhu se dostat do potíží, jen aby vás právě takový sympaťák mohl zachránit.
5. Protože silné vztahy mezi postavami této knihy vás prostě bez milosti pohltí. Natasha a Mac se milují a zároveň nenávidí, komplikují život sobě i ostatním a tančí zoufalý tanec zrady, pokoření a touhy být milován. Autorka to líčí velmi působivě a ve chvilkách oddychu jste fascinování Sarah a jejím nádherným vztahem se zvířecím společníkem. Málokdo uvěří, kolik citu může být mezi člověkem a zvířetem.
6. Protože Krasojezdkyně dokáže dojmout k slzám. Jestli je pro Jojo Moyesovou něco typické, tak to, že při čtení spotřebujete nevídanou spoustu papírových kapesníčků. Tentokrát sice ne tolik jako v případě románu Než jsem tě poznala, ale soužití Sarah a jejího dědečka, stejně jako jeho pohnutý osud, jsou vylíčeny tak lidským a laskavým způsobem, že jen největší drsňáci to dokáží přejít bez slz hromadících se v koutku oka. A co teprve komplikovaný vztah Natashy a Maca. Křehký, se spoustou prasklin, hrozící se každým momentem rozpadnout na tisíc kousků je vylíčen neuvěřitelně sugestivně a navíc působí realisticky. City odhalené až na dřeň a zraňující úhybné manévry pohnou nejedním zatvrzelým srdcem.
7. Protože když všechno tohle smícháte dohromady, vyjde z toho výborný román, který vás pohltí, sežvýká a na cucky rozkouskované zase vyplivne. Budete se mračit, smát, plakat, soucitně pokyvovat hlavou, projdete zkrátka celou škálu lidských emocí a navíc uvěříte v sílu lásky. Ať už mezi lidmi, nebo mezi člověkem a zvířetem. A to, že se u toho skvěle pobavíte, snad netřeba dodávat.
Hodnocení:
Autorka: Monika Riesová
Napsat komentář