Nasměrovat děti a mladé čtenáře tomu, aby našli a ideálně nikdy neztratili cestu ke knihám, to je hlavním cílem kampaně Čti za nároďák!. Její manažer Ondřej Beniš do projektu plného pohybu přináší zkušenosti z vedení marketingu v nakladatelství Euromedia. V rozhovoru pro Magazín Luxor prozradil i to, jak se mu daří propojovat profesionální budování značek s osobní vášní pro klasiky, jakými jsou Franz Kafka nebo Hermann Hesse.
Představte nám nový projekt Čti za nároďák. Jaké je jeho hlavní poslání?
Čti za nároďák! je celospolečenská osvětová kampaň na podporu čtenářství. Jejím cílem je ukázat, že čtení je moderní aktivita, která patří do každodenního života vedle sportu, jiných kulturních zájmů, sledování filmů, ale i užívání nejnovějších technologií či sociálních sítí. Současně se ale jedná o činnost s vědecky prokazatelnými přínosy pro jednotlivce i celou společnost. Sportovní výzvu využíváme proto, protože mezi sportem a čtením je zásadní paralela v motivaci. Sportujeme pro radost z pohybu a abychom udělali něco pozitivního pro své tělo.
Čteme pro radost a abychom dělali něco pozitivního pro svou mysl a duši.
Máme ambici dostat do projektu co nejvíce partnerů z oboru i mimo něj a vytvořit infrastrukturu, která bude mít reálný dopad, tedy přivede více aktuálních „nečtenářů“ ke čtení. A tím pozitivně ovlivní budoucnost celé naší společnosti.
Jaké jsou podle vás klíčové benefity čtení v dnešní době?
Čtení má prokazatelně pozitivní vliv na kognitivní schopnosti, studijní a profesní úspěchy, emoční a sociální inteligenci a duševní zdraví. A pak je tu přínos, který stojí nad úrovní jednotlivce a zahrnuje celou společnost.
Čtení nonfikce nám umožňuje čerpat informace a poznávat, zjišťovat, jak je svět pestrý a nezměrný, zjišťovat, jak jsou hranice našeho individuálního záběru úzké, čtení beletrie nám umožňuje vciťovat se do druhých, chápat lidské emoce a motivace. Stimuluje imaginaci a rozvíjí možnosti, které bychom v rámci svého života nemohli zakusit. Pomáhá nám zjišťovat, jakou škálu citu v sobě máme, v čem jsme všichni stejní a v čem odlišní. A poskytuje nám rejstřík výrazů, pomocí kterého dokážeme své pocity vyjádřit. Schopnost naslouchat a schopnost argumentovat je v době „post-faktické“ naprosto klíčová.
V samém základu demokratického myšlení stojí kultura čtení a dialektika vnitřního a vnějšího hlasu. Kniha je médium, které propojuje autora a čtenáře, ale také vytváří unikátní prostor, v němž se mohou setkat lidé napříč časem i prostorem. Zachovává kulturní dědictví.
Jak čtení ovlivňuje náš mozek a duševní zdraví v éře permanentního digitálního zahlcení?
Nejsem neurolog, mohu tedy pouze uvádět argumenty, které jsou nasnadě, a odvolávat se na studie, z nichž jsme při přípravě kampaně vycházeli. Jedna z nich tvrdí, že „lidé, kteří četli pravidelně knihy, žili v průměru o 23 měsíců déle než ti, kteří nečetli vůbec“. To je podle mě v době, kdy po sociálních sítích lítají moderní slůvka „longevity“, „anti-ageing“ nebo „biohacking“, ohromující informace. Hluboké a pravidelné čtení předchází kognitivnímu úpadku (a nebavíme se jen o formálním vzdělání), zklidňuje, pomáhá soustředění, odbourává stres, snižuje riziko depresí a celkově prospívá duševnímu zdraví. Zkuste se někdy třeba v tramvaji zaměřit na to, jak rozdílná energie vychází z člověka, který si čte pozorně knihu, a z jiného, který mastí kosmickou střílečku nebo sjíždí instagram, přičemž mu palec neuroticky rejdí po displeji chytrého telefonu. Pozornost těká a mysl přeskakuje z jednoho impulzu na druhý.
Brain We Are by řekli: „Svět levného dopaminu.“ Samozřejmě že tohle už je subjektivní dojem, ale kontrast těch dvou obrazů je kontrastem životních přístupů.
Co mohou lidé očekávat od kampaně, která startovala v dubnu? Jaké budou její hlavní aktivity či milníky?
Z našich výzkumů vyplývá, že v zásadě všichni respondenti na proklamativní úrovni vnímají čtení jako pozitivní hodnotu. Všichni uvádějí, že by chtěli číst víc, ale… To „ale“ je tady naprosto zásadní. Jaké bariéry lidem ve čtení překážejí? Nedostatek času? Pocit, že se jedná o příliš náročnou aktivitu? Že je čtení spojeno se školou a seznamy povinné četby? Že je tu obecně společenský tlak, který čtení spojuje s úspěchem a „správňáctvím“? Že se na některé formáty a žánry oficiálně díváme skrz prsty? Když mají respondenti konkrétně vybrat benefit čtení, ze 70 % zvolí „rozvoj slovní zásoby“. Proto bude celá komunikace využívat sportovní metaforu, nadsázku a humor. Budeme promovat čtení pro radost.
Zvolili jsme si trenéra reprezentace čtenářů Jakuba Kniháka. A ten nám pomůže získat titul mistrů ve fiktivním evropském šampionátu. Tuhle linku uvidíte ve video spotu na televizi Nova. A určitě na vás vyskočí i na youtube. Startujeme 23. dubna na Světový den knihy a autorských práv. Uvidíte nás na Světě knihy, na Luxor stage na Colours of Ostrava. A kampaň ve vlnách poběží do konce roku.
Jakou roli v kampani hrají ambasadoři a na jaké osobnosti se můžeme těšit?
Naprosto stěžejní. Nebudeme nikoho poučovat nebo mentorovat. Naopak chceme ukázat konkrétní příklady, které by lidem mohly přirozeně otevřít cestu ke čtení. Co osobnost, to specifický přístup. Někdo je odborník. Někdo popularizátor. Někdo jen sdílí svou jedinečnou zkušenost.
Každý čte rád něco jiného, někde jinde a za jiných okolností. Martin Jan Stránský je neurolog a expert na negativní dopady technologie na lidský mozek. Anežka Kuzmičová je vědkyně, která se zabývá čtenářstvím u dětí i dospělých. Podporují nás autoři jako Alena Mornštajnová nebo Martin Moravec. Dále sportovci jako Tomáš Plekanec, který rád poslouchá audioknihy. Zmínil bych kreativní tvůrkyni a zakladatelku knižního klubu #nacteno Michelle Losekoot. Rozhodně nesmíme zapomenout na Jakuba Koháka alias Kniháka, který je hlavní tváří kampaně. Mnoho lidí ho vnímá jako srandistu a trochu čutálistu, ale Jakub je také velký čtenář a sběratel knih. Jo, nesuď knihu podle obalu!
Kdyby měl každý „nečtenář“ udělat jediný krok směrem zpět ke čtení, co by to podle vás mělo být?
Nezáleží na kvantitě, na formě, nějakém školním seznamu, místu či zvyku. Stačí jedna stránka denně. Stačí začít. Ale to nejzásadnější podle mě je – s čím. Nikoliv začít se čtením, ale se čtením pro radost!
O KAMPANI
Čti za nároďák! je celonárodní osvětová kampaň na podporu čtenářství, iniciovaná a koordinovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů. Jejím cílem je představit čtení jako moderní a atraktivní životní styl. A na základě odborných studií a sociologických dat upozornit na prokazatelné přínosy čtení pro jednotlivce i společnost.
ONDŘEJ BENIŠ
je manažerem kampaně Čti za nároďák!. Tři roky působil jako Head of Marketing v jednom z největších českých nakladatelství, Euromedia, kde zodpovídal za strategii, komunikaci a budování značek jednotlivých nakladatelských imprintů i produktové kampaně. Předtím pracoval jako brand manažer v nakladatelství Pikola, které se zaměřuje na knihy pro děti. Vyrostl na Kafkovi, každé léto čte povídku Červenec od Hermana Hesseho, ve Stratfordu nad Avonou jednou po ulicích stíhal profesora Stanleyho Wellse, když ho náhodou potkal na ulici ve chvíli, kdy si listoval v jeho knize o Shakespearovi. Ondřejova dcera Anička má nejradši leporela o Péťovi.
Napsat komentář